na další stranu
Jiří Žáček
PRINCEZNIČKY
Když přijde na svět, každá dívenka
je princezna. Té slávy a té krásy!
A ze všech kloučků prince vybírá si,
co skolí draka jenom kvůli ní.
Ale čas, šejdíř, všecky napálí,
čaruje jako černokněžník v kině:
Namísto princezny jsi otrokyně
a tvůj princ už je dávno někde fuč.
Koho máš potom štědře odměnit
svou stáložárnou láskou, holčičko?
Bez lásky život není k životu.
Takový svět, kde z malých princezen
vyrostou jenom samé služtičky,
je zralý do šrotu.
ZDA BÝT ČI NEBÝT
Zda být či nebýt - to je, oč tu běží…
Že to je Hamlet, dávno kdekdo ví.
Staletý slogan, ale stále svěží.
Tož buďme hrdí, že jsme světoví.
Zda být či nebýt – to be, or not to be…
Hle, vrchol poznání. Toť věta vět.
Armáda Hamletů se moudře zubí
na prknech, která znamenají svět.
Efektní slogan královského cvoka
citlivkám vyloudí pár slzí z oka.
Ach ano, ovšem – slzy, krev a pot…
Z té věty zmoudříš opravdu jen stěží.
Tvůj psychiatr dobře ví, oč běží –
zda být či nebýt idiot.
SONET PRO SIMONETTU VESPUCCI,
múzu Sandra Boticelliho
Ať žije múza renesance –
Venuše s tváří anděla!
Vyléčí všechny ztroskotance,
vdechne jim touhu do těla.
Dost bylo hrůz a tmy a šera -
vyjděte všichni do světla.
Ať žije božská Primavera,
která dnes pro vás rozkvetla!
Víš, kolik mužů získat chtělo
tvou něžnou duši i tvé tělo?
Zmizela jsi jim do nebe.
Život je krátká epizoda.
Pro muže by tě byla škoda –
bůh tě chce mít jen pro sebe.
|
