na další stranu
Jiří Žáček
KAVÁRENSKÝ POVALEČ
Někdo sklízí plody země,
někdo třímá v ruce meč.
A já toužím, ať je ze mě
kavárenský povaleč.
V kavárně se život mění
v román, báseň nebo skeč.
Kdo dá život za umění?
Kavárenský povaleč.
I když venku bijí blesky,
debatuje hezky česky,
kultivuje rodnou řeč.
Víno! Múzy! Poezie!
Nejšťastněji ze všech žije
kavárenský povaleč!
O TRNITÉ CESTĚ VPŘED
Nová doba rodí zbrusu nové šance,
předhazuje nám je jako psovi kost.
Moudrý člověk volí šťastnou budoucnost!
Že bych taky kandidoval na poslance?
Uspořádám kampaň, zadlužím se v bance.
Nebo je mě hoden ještě vyšší post?
Leda za trest! Já jsem spasitelství prost.
Nedostává se mi k němu tolerance.
Nemám nervy na ty parlamentní hrátky.
Kudy do Evropy? Kupředu, či zpátky?
Po hádkách, jak známo, přijdou pohádky.
Abych si zas četl mezi řádky,
kdo si s námi hraje jako s pimprlátky,
kdo a proč a odkud tahá za drátky?
|
