na další stranu
Pavlína Vítková
***
jsme
v krystalické struktuře
chmýří pampelišky
jsme
v dechu běžce
mizejícího v záhybu cesty
kovová obruč mračen
svírá dubovou zemi
voní podzemní voda
natahujeme ji koštýřem nosu
zpití krásou
bezcílně bloudíme
výpary řečí
sraženými na skle
nebe
po lokálních bouřkách
to ohlušující ticho
zavěšené nad námi
neodpovídá
***
Adrieně Šimotové
karmínová hlinka
prosypává cévy
papírového těla
zdrásaného
neposkvrněného
uměním origami
úzko v ohybu
křivé zlomy
v nezřetelných liniích
zachycený život
ona otevřená papíru
hledá svou duši
v jeho rukou
***
už táhnou
jarní předsevzetí
do rodné tůně
spáření nadějí
se nekoná
vyfouklé žáby
věstí ploché možnosti
bojím se s kůží na trh
na cestě raději posbírám
vyschlé jistoty
|