na další stranu
Viktor Juliš
SONET O JASNÉ MYSLI
Kam jenom oko dohlédne
a myšlenka jen může
v noci a nebo v poledne
tě klidně svléknou z kůže
Jak pohled muže z Nazaretu
jak Šaolinův tichý dech
podivná touha lidí je tu
vyzkoušet všechno – na lidech
S každým obletem družice
chci čím dál méně „družit se“
ač na tom prý to všechno stojí
Snad proto zdejší mocipáni
co pijí Plzeň taky rádi
mě svými slovy – neodzbrojí…
3.50 LČ
Dnes k ránu zcela zpocený
probudil jsem se na Zemi
a nebylo to vlahé
Krůpěje jež mi stékaly
byly jak vratné obaly
se strachem odevzdané
Dnes k ránu jsem se vyděsil
že nemám ani trochu sil
k dalšímu z mnohých dní
co neprožiji v hedvábí
Bych pod stromy mohl rozchodit
vše co mi jako tenká nit
svazuje mysl vědomí.
Leč co mne doufám nezlomí…
NA(D)ČASOVANÁ
Už asi vím co je to peklo
Už asi vím co je to smrt
Byť smíření mi nedoteklo
Odpuštěním jsem nepohrd´
Možná že to tak taky cítíš
Ty co mne zrovna čteš
Možná že i když ústa tišíš
V duchu už jenom řveš
Těším se na tu modrou chvilku
Na konec jedné etapy
Na pozounisty u zátylku
a chryzantémy u paty…
JAKO KDYŽ…
Jako když najdeš čtyřlístek
Jako když vlna na písek
svalí se s pěnou u huby
Jako když poprvé na dece
dívka v tvých rukách chvěje se
loučíc se s tričkem naruby
Jako když s podzimem prohlédneš
že léto byla jenom lež
abys to vydržel do zimy
Jako když ve smrti pochopíš
že život není na obtíž
Jen dny už žádné nezbyly…
ANTILOPA
Antilopa stále kopá,
ač motyku nevlastní.
Dvourohá či jednorohá,
lepší s tebou, nežli s ní…
BERUŠKA
Co se chudák nalítá,
než ty tečky posbírá.
Musí býti všechny stejné,
Beruška a její věrné…
MOTÝL
Motýlkem být, tak to je krása,
jen nepotkat konipasa!
To se potom žití úží
nastavujíc vlastní kůži…
KONÍK (HOUPACÍ)
Kopyta duní, hříva mne lechtá,
koník se směje, koník se řehtá.
Na jeho hřbetě cítím se skvěle.
Doletím klidně až do postele…
KOZA
Za hory za doly,
chtěla bych parohy!
Jenže za mlsný vous,
rohy mám – adious…
ŽELVA
Želva to je dobré zvíře,
to se schová do krunýře,
když má z žití obavy.
Když už jí svět nebaví…
|