na další stranu
Jiří Žáček
NEDĚLNÍ KORZO
Na nedělním korze vedle radnice
defilují prvotřídní zadnice.
Oblé, pevné, pružné jako matrace,
užije se s nimi spousta legrace.
Popatřete na ňadra a na lýtka,
taková je letos jarní nabídka.
Ať se o ně mladí muži podělí
ku zpestření všedních dnů i nedělí.
Milujte se, mládeži, a množte se,
množení je bohulibá profese.
Ať se rodí otroci a vojáci,
jedni k válčení a druzí na práci.
Proto svorně chvalme sličné zadnice
na nedělním korze vedle radnice!
SONET O SUDU
Vezmu si příklad z Diogena
a zalezu si do sudu.
Konečně jedna šťastná změna,
jsem za ni vděčný osudu.
Vím, co mi řekne moje žena:
Děláš mi jenom ostudu!
Nasadím úsměv džentlmena,
mlátit ji přece nebudu.
Jsem jako víno: každodenně
v tom sudu zraju, stoupám v ceně –
proč bych měl dělat pobudu?
Přestaň už vrčet, řeknu ženě,
chceš-li být šťastná jako štěně,
vlez ke mně honem do sudu!
ŠVEJK DE LA MANCHA
Švejk de la Mancha kráčí světem
s laskavou tváří debila
a vchází do snů našim dětem.
Božíčku, jaká idyla!
Zhovadilosti světa čelí
blbostí ryze humánní.
Co ještě chcete? Není skvělý?
Kdo jiný lidstvo zachrání?
Oslíček boží v ringu doby,
jež pořád mění garderoby,
v putyce za nás drží stráž,
bit moralisty, proklet snoby,
smutný jak vorvaň v poušti Gobi
Švejk de la Mancha, bratr náš.
SONET ŇAM ŇAM PSANÝ K POCTĚ RYZCŮ NALOŽENÝCH V OCTĚ
Co má svět lepšího než Scheinostovy ryzce?
A čím je koření, že předčí lanýže?
Zavětříš, ochutnáš a sedneš k plné misce,
ať už jsi drvoštěp či gurmán z Paříže.
Ve světě, kde se všecko mění v zboží,
kde koupíš lásku, pravdu, slávu, moc i čest,
jen jedno není na prodej – ten zázrak boží,
šumavské ryzce Jirky Scheinosta. Tak jest.
Ty můžeš leda dostat darem, je-li
tvá tvář i duše milá sběrateli
těch božských hub, jenž chvalořečen buď.
Naladěn k zpěvu chutnám plody země
a velký hymnus pozvedá se ve mně,
že svět je dobrý. Dobrou chuť!
|