na další stranu
Zdeněk Janas
JE JEDNO ZDA LEVOU NEBO PRAVOU...
Můžeme cokoliv
Naše povědomí
jak je všeobecně známo
je sice lolitka úplatná
ale máme ji plně pod palcem
U společné tabule
seskládané z všelikých a jiných peripetií
lokáme bublinky
a cpeme se z lastur plody moře nářků
Nepřísluší nám takové obžerství
avšak
sluší nám být stále v popředí
i když pozadí
otlačené od senátních sesel
a čelo
otlučené od lavic
si myslí své
SLAVNÝ SOUDE…
Mačetami vůní
přepadl mne podzim těsně pře domem
Krev euforického uspokojení stékala ze mne jako vodopád
V kalužích se zrcadlilo pozdní libido
Komu za vinu dát tento masakr
jejž masochisticky já prožíval jsem rád
a koho pohnat před tribunál soudu?
Asi se mi slavný soude líbí to
že někdo na mne sehrál tuto boudu…
TAXÍKEM Z FLÁMU ZA POSLEDNÍ PRACHY
Vůz čeká přistaven
Polstrování ruděžlutočernobílé
dokonale hodící se pro tyto chvíle
Ucukáváme
Nastoupit se nechce jaksi
Jsme stále mladí nezkušení kmínci
Na všechny strany obracíme minci
za vesmírné taxi
|