na další stranu
Zdeněk Janas
U KONCE S DECHEM
Za Evropu se mi špatně dýchá
Tolik zplodin z nekonečných a jalových debat!
Ochrnuly ruce
potáhly se oči
zmrtvěla i mícha
Jsme žilkatinou v předem uschlých listech
Bojím se sršňů
jedovatých pavouků
a tupců na rozhodujících místech
Není to xenofobie
bráním-li svoje plíce
Na neschopnost tupost nerozhodnost lídrů
platit by měla prohibice
Ono se všechno jednou sečte
A sečte se to brzy
Nezáleží na tom zda pokorní jsme k jejich rozhodnutím
či provokativně jsme drzí
Tak trochu o něčem jiném
Jak včely co na česně umírají
cítím
***
Žilo by se po bouřných nocích lidem snáze
Hrdlo kdyby byl svět v rovnováze
Rovnovážná poloha
(protne-li se svírá a dech se mi tají neklid s klidem)
když ženy se houpají v bocích
Tolik je lásek na světě výsadou pro Boha
Žádná tě nepotká? To není tragédie přeci
Až rekapitulovat budeš věz že tě
zajímat budou jiné věci
RÁNO VSTANU A OBLÉKNU SE
Zdálo se mi zdálo
(stvrď to měsíci)
na okno že zaklepalo
Něco s Něčicí
v tom mém divném snění krátkém
Jak Madona s Jezulátkem
Něco bylo za sklem
Něco v pokoji
Zdalipak se Něčice
s Něčím spokojí?
A to Něco co Jemu dána je? Ne lidem
Nejsem si
VRATKÉ NÁVRATY DEGUSTÁTORŮ
V jedné ruce flašku
v druhé pohárek -
tak jisti jdou na porážku
Něčice mi do pokoje
pod práh vsula listbřit frajárek
Přes noc jsme ti s Něčím něco
s láskou ušili
Nějak
Ze sklípku
Já jsem to nepobíral Franta - ty jsi Jožka
Na sebe jsem tupě zíral
Spal jsem v černé košili
V lásce neznám strop
Ať Marcela nebo Božka
Všechny jsou dnes TOP
PIJÁKOVA POCHVALA
Po lahvince vína
teplo nitrem vzlíná
Jsem jak v klíně maminečky
Sklepmistru jen chvála
Sklenička je malá
Nejraději bych pil z bečky
ČESKO-SLOVENSKÁ TURISTICKÁ VZÁJEMNOST
Z Hodonína do Prušánek
cestou není jeden stánek
kde by člověk kosti složil
trochu trunku z révy požil
Do Prušánek chodník vede
rovinou i vinohrady
Turistické ábécédé
Pokoštujem svorně tady..:)
K PRIATELOM DO BRATISLAVY
Z Hodonína jeden s ujom
dakde od Ostravy
išli vlakom sťa chuj s chujom
do Prešpurka Blavy
Zapáčilo sa jim v meste
Dohodli sa hned
že najvetším nepriatelom
naozaj je smäd
O tem jak to bolo ďalej
nie je v básni čo len veta
Okrem teho že ta išli
nikto si nič nepamätá...
OKOVY
Čistá stránka mne svádí
jak kurva v Perlovce
Svá bílá prsa bezostyšně hladí
a nabízí mi co kdo chce
Vem si mne
Tvá jsem
Budu poslušná
Budu tvou milenkou
konkubínou
dominou
Bráním se Múze
Zbytečně
Kéž ty dny jednou pominou!
JSEM ČLOVĚKEM
Miluji všechny
S vyznáním
i bez vyznání
V kolika podobách jsi se už zjevil
Neinspirativně
Zcela zbytečně
Mnohdy i proti vlastní vůli
Tak jako tebe mohu vzývat třeba škebli
anebo zajíce
co poskakuje po strništi
Jsi takové zoufalé klišé vžité
Je mi jedno zdali jsi či nejsi
Já jsem tady reálně
I jiní jsou zde za sebe
A to je důležité
SMUTNÍ HRDINOVÉ
Chřtán doby dokořán
Je vidět až na druhou stranu
Tam je to hromadné seřadiště
Nepůjdem se zpěvem
Půjdeme mlčky
v zorničkách vyhaslé příště
BEZDOMOVECTVÍ
V každém bezdomovci stojí chrám
Vznešený
Architektonicky zranitelný
Se zvony v nejvyšší kopuli
Špatně je sem dolů slyšet
Ale tam nahoře
tam holubi stále ševelí křídly
a do všech stran se rozlétají každé ráno
Statici by za něj nesložili grešli
My se tam ale chodíváme modlit
Aby nám bylo odpuštěno
čeho jsme se nedopustili
a vyprosili si tak smír
Kdysi tomu tak nebylo
To bylo ale kdysi O tom kdysi všichni vědí
ale nepřiznají to
Kam dospěli jsme ve své pýše
Dnes už jsme o pár pater výše
Na pouhopouhém "je líto"
|
