literární časopis založený v roce 1964

Jiří Žáček

ALTERNATIVNÍ ŽIVOTY

1
Vzhledem k tomu,
že se má matka onoho únorového dne,
kdy jsem měl být počat,
při cestě z domova do okresního města S.
zdržela s kamarádkou konverzací o sobotní tancovačce,
nesetkala se s mým otcem,
nepodlehla jeho výmluvnosti
a já jsem se nikdy nenarodil.
(Jak jsi mi to mohla udělat, Aničko?)



2
Vzhledem k tomu,
že můj otec cestou na dostaveníčko
havaroval na motocyklu ČZ 125
na zledovatělé silnici nedaleko obce V.
a zbytek života strávil na invalidním vozíku,
už nikdy se s mou matkou nesblížil
a já jsem se nikdy nenarodil.
(Pepíku, kdybys tak nechvátal, mohl jsi mít tři děti…)

3
Vzhledem k tomu,
že se moje bohabojná matka
dávno před oním únorovým dnem
seznámila nikoli s mým otcem,
nýbrž s řezníkem Karlem V.,
za něhož se v únoru 1945
ve vší počestnosti provdala,
nenarodil jsem se já,
nýbrž někdo úplně jiný.
(Čert ať vezme všechny Vopršálky!)

4
Vzhledem k tomu,
že onoho únorového dne
při maratonském sprintu k mateřskému vajíčku
zvítězila jiná spermie,
narodil jsem se jako roztomilá holčička
a můj život se odvíjel
naprosto jinak.
(To bylo konečně to pravé dobrodružství!)

5
Vzhledem k tomu,
že jsem se v horkém létě 1952
při koupání v řece Otavě
ocitl příliš daleko od břehu
a také od případných zachránců,
utopil jsem se jako kotě,
aniž jsem dostal šanci dopustit se
jakýchkoli dalších lumpáren
či dobrých skutků.
(Proč mě místo násobilky nenaučili plavat?)

6
Vzhledem k tomu,
že z dědečkovy kulovnice,
kterou se mi chtěl pochlubit,
vyšla rána právě v okamžiku,
kdy jsem mířil na chlapce od sousedů,
byl můj laskavý děda Toník
odsouzen na pět let natvrdo, což nepřežil,
a já jsem se stal černou ovcí rodiny;
tou jsem zůstal i po návratu
z ústavu pro mladistvé delikventy,
kdy jsem se řadu let živil způsobem,
o němž bych nerad uváděl
cokoli bližšího.
(Kdo mohl vědět, že ta flinta je nabitá?)



7
Vzhledem k tomu,
že mně při klukovské pouliční rvačce
největší grázl z města S.
nakřápl hlavu dlažební kostkou,
prožil jsem nekonečnou řadu let
v léčebně pro slabomyslné
a zemřel všemi opuštěn
po zpackané operaci slepého střeva.
(A ten grázl se stal rekordmanem ve vrhu koulí…!)

8
Vzhledem k tomu,
že v září dramatického roku 1968
jsem emigroval s přítelkyní M. do Velké Británie,
kde jsem se živil jako barový vyhazovač,
užíval jsem si svobody až do chvíle,
kdy jsem z baru naprosto nerozvážně
vyrazil opilého gangstera,
který měl v kapse nabitý revolver.
(Musel mou ženu plácat po zadku jako koně…?)

9
Vzhledem k tomu,
že jsem v květnu roku 1992
cestou z besedy podlehl mikrospánku,
havaroval jsem v rychlosti 160 km/hod.
na dálnici D1 poblíž Větrného Jeníkova
a zanechal jsem po sobě
truchlící vdovu a dva sirotky.
(Ale s truchlením to zas nepřehánějte, miláčkové!)

10
Vzhledem k tomu,
že díky matematickému mozku
zděděnému po otci
vypracoval jsem se na pilota stroje času
a při záchranné výpravě do roku 1912
jsem byl vysazen na palubě Titaniku,
abych zabránil ztroskotání,
ale když jsem v lodním orchestru
díky talentu zděděnému po matce
zaskočil za nemocného saxofonistu,
Titanik explodoval a klesl ke dnu
právě v okamžiku, kdy jsem hrál sólo
v Sonátě měsíčního svitu.
(A tak jsem zemřel 33 let před svým narozením…)



11
Vzhledem k tomu,
že kosmický Velký šéf
navzdory své vševědoucnosti
nepochopil, že mé soustavné rouhání
není ničím jiným,
než vroucnou modlitbou k Jeho chvále,
proměnil mě za trest v brouka,
kterého vzápětí rozšlápla
mamutí noha paní Samsové.
(Napadlo by vás, že Bůh čte Kafku?)

12
Vzhledem k tomu,
že jsem byl během spánku unesen
průzkumným komandem E. T. mimozemšťanů
a teleportován do galaxie QX 231,
kde jsem byl využit k inseminaci
odchycených otrokyň druhu homo stupidus
a po třech letech tvrdé dřiny
nemilosrdně zlikvidován,
byl jsem Centrálním mozkem lidstva
vymazán ze všech registrů planety Země,
jako kdybych nikdy nebyl.
(Krucifix! Vás by to nedožralo?)

P.S.
Kdyby byl osud zlomyslný,
mohl jsem dopadnout mnohem hůř.
Rád bych mu proto poděkoval
za laskavé zacházení.