na další stranu
Jiří Žáček
TSUNAMI
Valí se na mě vlna děsu,
v uších mi duní chorály ,
já buším hlavou do skály
a piju jedy proti stresu.
Nemám chuť cvičit ve fitnessu,
vymetám radši lokály,
kde hasím, co mě nepálí.
A piju víc, než kolik snesu.
Až zaplaví mě vlna děsu,
já zapomenu na noblesu
jako ti, kdo vše prohráli.
Krákám jak havran na útesu,
až dokrákorám, pak se vznesu
a zmizím někam do dáli.
CHVÁLA PLETENÍ
Upleťte dětem dvě tři šály
a také jednu svému milenci,
huňaté šály, aby tělo hřály –
pletení je boj proti demenci.
Upleťte si i trepky do bytu,
tím prokážete kreativitu.
A přitom pleťte mužům hlavu,
nebo snad tělo raději?
Ten, kdo má hlavu v jiném stavu,
je prostě pořád v naději.
MŮJ PŘÍTEL YETI UŽ MI NEVOLÁ
Můj přítel yeti už mi nevolá,
tak jako kdysi, když jsem býval mladší.
Dnes už mě mají všichni za vola,
kterého každý mamlas přechytračí.
Možná že nemá na volání čas,
Že právě bloudí v metru nebo v Tesku,
možná mi pošle aspoň stručný vzkaz,
veselý mejlík nebo esemesku.
Ozvi se, bráško, ať vím, že jsi živ,
že pořád bydlíš u nebožky tety,
nebo že bručíš na ostrově Yf,
nebo že já jsem ten tvůj kámoš yeti…
|
