na další stranu
Oldřich Damborský
TENKRÁT V LÉTĚ
Hrušky zlátly,
smaragdové bobule
se nalévaly mokem
paprsky se do zad
vinařů zatly
a nebraly si skrupule
hodiny léta
šly rozvážným krokem
Višně ztmavly,
obilí se klanělo klasy
tomu požehnanému času
tvé řasy mrkly
zavoněly v povětří vlasy
a den byl plný jasu...
DLOUHÉ VLASY
Dlouhé vlasy pšenice
úzký pas révy vinice
Tmavé rty od moruší
bezové srdce s bílou duší.
Dívá se na zrcadla jezer
nadnáší ji Romantiky hever
Zlaté stuhy slunce ve vlasech
krajinou jde její proteplený dech
Milá všech dětí a tuláků
samé zelené semafory u vlaků
SONET O ZAROSTLÉM VINOHRADU
Stará bouda obrostlá pýrem
vinohrad roste zase nadivoko
tvrdá hlína spí věčným klidem
jinde plodnost kam dohlédne oko
Rozrostlý nízký plevel kuřačka
má daleko do smaragdového listí
nedaleko se vine cesta polňačka
a náhlá bouřka jej od prachu čistí
Nevyrostou malých dětí bobule
jen zůstanou suché šlahouny podzimu
a bledé slunce podobno leknínu
Tož chlapi obujme si komule
a vyhrňme košil dlouhé rukávy
vše se dá jednoduše napravit...
MODLITBA
Mrholí nad vinařů vesnicí
průhledné studené perly
mraky podobny veslicím
a vítr je popohání berlí
Mrholí nad vesnicí vinařů
a ticho padá na sklepy
černá noc s klerikou farářů
se modlí nářkem sveřepým
Za všechny slabé i silné
za všechny zarputilé i bloudící
ti kdo jsou osikou i jilmem
ať projdou lehce zpříma
úvozovou cestou až k vinici
Páně tam kde věčná láska dřímá
ANDĚL
Dlouhé vlasy svěží brízy
vanuly až ke Kravím horám
všechno bylo v pohodě (easy)
na obzoru Jitřenky bílý korál
A vinice si ševelila své mantry
jako praporky ve větru Himalájí
a jedno jí bylo zda máš hadry
z vlny nebo tě saténem objímají
a slunce vykružovalo mandaly
uklidňující kruhy žlutých paprsků
ozvěna se stále odrážela od skály
a vracela spoustu skřivaních odpustků
-t en zpěv skřivanů v blankytu
A ty jsi rozpažila ruce v obilí
letní anděl s očima malachitu
a my jsme byli létem náhle opilí.
|
