na další stranu
Oldřich Damborský
PROSTÁ
Nejlíp je mi
když zalezu do betle
přikryju se peřinou
a vezmu do rukou
pořádnou
bichli básní
Mé prsty hladí
pevnou
vazbu a pohrávají si
s bělostnými listy
plnými krásných
i marných slov
a pročítám
bláhové i geniální
básníky
kteří chtěli spasit
svět
ale spasili především
svou duši
(jako já)
TICHO
Vlnitá pole
žíhaná remízky
se stromy jako měď a cín
jednou jsi nahoře
jednou dole
sotva vyrosteš z kolíbky
hoříš pro život
jako parafín
Kalná řeka
se stébly ze rzi
a vlajícím rákosím
nikdy nevíš
co tě čeká
pokora se jaksi
nenosí
Krajina mlčí
jen ticho se do nočních
rovin rozlévá
noc má hebkou srst vlčí
a ráno přijde
snů obleva...
POD HRADEM
Jen hvězdy s kruhy světla
víří jako Vincentovy obrazy
čí ruka Věstonickou Venuši hnětla
člověka který se k nebi odrazil?
Spí poloprázdný hrad Děvičky
v namodralém nočním sněhu
na obloze Polárka světlo od svíčky
jež nezná vesmírných břehů
Jdou vlna za vlnou Mušovských jezer
omílají kameny jež se pomalu drolí
touha po kráse je mocný hever
jež nadnáší duši a nic s ní nezabolí
BAROKO (J. B. SANTINIMU)
Barokní bělostná oblaka
prosvícená okna mezi jedlemi
jediná tvá dlouhá lokna
mi slibuje hořký ráj na Zemi
Pěticípá noční hvězda
varhany tvé duše zní
i když se to vůbec nezdá
hrají rekviem o život noblesní
V kapli srdce s barevnými vitrážemi
smutek i radost prosvítá
pokora i vzdor je tvůj úděl ženy
bílá růže na sněhu rozvitá...
VÝZVA
Každé nové bílé ráno
je pro mne výzva
s místností vyvětranou
zmizela každá jizva
Každý srpek Měsíce trablů
zmizel za horu Pálavu
teď slunce vytasilo šavli
paprsků a zve mne v dálavu
Říká: Jeď pomalý jezdče jeď!
Dívej se na svět zpříma
Nedívej se co bylo včera teď je teď
a budoucnost v tobě bude dřímat
DÁLNICE Č. 66
Vyjel jsem na dálnici let č. 66
moje motorka osudu
si pomalu vrní
před sebou rovný krasohled
nejsem nad Niagárskými vodopády
nedali mne bazilišci schválnosti
do sudu
věřím že neskončím
jako nahý v trní
Za sebou holku
s havraními vlasy
co má oči jako šmolku
přišla za mnou
z Armády spásy
ať je to bezstarostná jízda
s vlajícími slunce třásněmi
třebaže kolem vítr trablů
hvízdá
mám plnou nádrž
s výbušnými i květinovými
básněmi
|
