na další stranu
Oldřich Damborský
MALÁ ZPOVĚĎ
Říkají: Proč stále píšeš o lásce,
vinohradech a jiskřivém vínu?
Vždyť žena stálá vždy nezdá se
a z vína dostaneš jen kocovinu
Já odpovídám: Znáte snad lepší věc
než něhu a perlivé víno proti splínu?
A vinohrady jimž nevidíte na konec
přesto v potu je máte za svou domovinu
A cimbálovou paličku paprsků slunce
jež neúprosně bije na vaše ohnutá záda
a vy vydáváte sílu podobnou strunce
která se rozezní jako marš promenáda...
NECHCI
Nechci dávat rozumy
chci rozumět sobě
ať stromy promluví
v týhle podivný době
Nechci spasit svět
chci zachránit sebe
v klopě žlutý květ
a nad hlavou básní nebe
Nechci vůbec plakat
nad rozlitým vínem
v nebi se můžu flákat
až Bůh řekne: Vinen...
(NE)DOKONALÍ PŘÁTELÉ
Jestliže hledáš dokonalé přátele
je to jako chytit vítr
zimomriavky jdou ti po těle
i dokonalí si někdy naopak
oblékají zelený svetr
Jestliže hledáš bezchybné přátele
je to jako postavit
v moři solný sloup
i bůh Buddha byl trochu při těle
s člověčími přáteli
budeš dál a hloub...
OBLAKA MÁ DUŠE A JÁ
Oblaka plují oblohou jako spráskaní psi
kapky slz padají na zamlženou Zem
vítr prohání měděné listí úvozem a vsí
a vrány křičí: Doma není nikdo prorokem
Někde jinde hledají vlaštovky svá hnízda
a tuláci letí myslí až někam za obzor
je to se mnou někdy neskutečná jízda
když se vracím domů rozevlátý jako vítr z hor
A ty mne přivítáš polibky a slovy z plyše
nabídneš mi bílou kávu a koláč medový
má duše jako srdce delfína pro tebe dýše
a pluje oceánem radosti z vln žmolkových
VÍTR NANÁŠÍ... (ŠTĚDRÝ VEČER)
...pěnu sněhu
na poslední lístky dubu
mrazivý vítr je holí
a oni padají jako pápěří
Mech si hraje na pobudu
a saje vláhu ze studánky
Nevyřčené křivdy bolí
ale slova jako med
lásku podpoří
jen pomalu pomalu pomalu
v této slavnostní chvíli
i když je život křehký
a krátký
láska na holých kopcích
táboří...
|
