na další stranu
Petr Havel
MRAZIVÁ NOC
Je noc a zmrzla zem
před zimou se pavouk
schoval do peřin
z níž čouhají kopečky
tvých bosých chodidel
Z večerní mlhy
přehozené jako deka
přes pelest obzoru
občas problikne tvář luny
jež ráno louky šatí
do stříbrných perel jíní
V listopadové noci
se vločky honí
nad bitevním polem
Kdesi blízko zuří válka
a brzy ohnivá vlajka
hvězdy a půl měsíce
zasvítí nad Aleppem
LAMPÁŘ
Chtěl bych se stát
prostým lampářem co by každý den
po setmění chodil
potemnělou ulicí s dlouhou tyčí
od lampy k lampě
zažehnout ohořelé kahany
aby urození páni
nespadli do hlubokých jam
nebo do kanálu bez poklopu
Můj plášť by načichl
omamnou vůní petroleje
který posloužil místo opia
Chci být světlonošem jež by
v temnotě zlých časů
zaséval trochu světla
do lidských srdcí
mám však postavu drobnou
tak nezbývá nic, než
básně psát
Kdybych se přeci jen
třeba v příštím životě
stal urostlým lampářem
byl bych
jak svatojánský brouček
jenž by poletoval
nad nočním městem a postupně
zabíjel tmu
Z LOŇSKÝCH VÁNOC
Z rybích šupin
sypou se zmrazky
v objemných kádích
s ledovou vodou
Kapři jen tak
ploutvemi hází
aby zahřáli chladná těla
Ztuhlá kapří krev
kane na šedivé dláždění
mrtví kapři z loňských Vánoc
jako by naposled
chtěli něco povědět
voda jim však nasadila
roubík do tlamy
Procházel jsem k večeru
temným náměstím jež tonulo
v záplavě barevných
neonů a omamných vůní
Sníh mi sedal do vlasů nebo
hladil po kabátě
a mlčky vzpomínal
na uplynulý rok
který se pozvolna rozpouštěl
ve vodách z kádí
|
