na další stranu
Petr Havel
ŠEŘÍKY V URNOVÉM HÁJI
Rozkvetly šeříky v urnovém háji
zatímco zlatý déšť
vysypal žluté jmění kvítků
z děravých kapes
rovnou na ulici
kde náhodní kolemjdoucí mince posbírali
aby je následně naházeli
do hracích automatů v kasinu
jsem jeden z automatů
z něhož létají drobáky
do všech stran
jako v pohádce o kouzelném oslíkovi
Až dorazí ledoví muži
a květy šeříků zmizí v prachu cest
půjdu přes park
jako vysídlení občané
v sutinách, během války
CESTUJÍCÍ VE VLAKU
Na starém nádraží
si kratím dlouhou chvíli
než pojede můj spoj
tak mohu nerušeně civět
jak nákladní vlaky přepravují klády
do továrny na pilu
v červnovém odpoledni
kdy dusný kraj
připomínal roky nevětraný skleník
a na nebi se splašila
stáda černých mraků
hrom z dáli zní
jako když se čelně srazí
naložené vagóny
jsem cestující ve vlaku
a hlava mi únavou klesá
jako po několikadenním flámu
občas mám dojem
že se mi snad rozletí
jako když vítr rozfouká
odkvetlé snítky pampelišek
MEDARDŮV PLÁČ
Snad se mi podaří jednou uspat
v jazzovém klínu
měsíc a hvězdy
aby dnešní noc nikdy neskončila
když dívka přijala pozvání do mého bytu
plány mi však zhatil svatý Medard
jenž pláče z temných mraků
jež zakryly jediné světelné body
na obloze
Plameny mlh nad činžáky doutnají
jako když se v kuchyni vaří
oběd pro nezvané hosty
přesto sotva se rozední
oranžové vesty metařů vlají v ulicích
jako vlajky v centru Amsterdamu
na den krále
V červnovém dešti balancuji na provaze
a osud mi hází žhavé míčky
přímo z ohniště
z nimiž musím žonglovat
vysoko nad propastí
tak vysoko že mám hejna kormoránů
na dosah ruky
nemohu spadnout, neboť jsem
jako Nils Holgersson jenž obletěl svět
|
