na další stranu
Rostislav Opršal
 CESTA ČASOVÝMI PÁSMY
Minulost nezalévám
přesto roste
v mé šedivé hlavě
je moje
přesto jsem u ní hostem který tápe
zmateným chlapem který se pokouší číst z map a
bez kompasu určit sama sebe
tvou polohu a vlastní azimut
pro hledání ostrovů prchavé blaženosti
malý bubínek lehce
nastydnut
pod hrudní kostí
v časovém pásmu zamilovanosti
kupí navigační chyby
ale učí se neustále
u šavle greenwichského poledníku
Stonehenge se opožďuje
ukazuje teprve tři čtvrtě na slunovrat
Přidejte čas!
Jenže není kde brát
všechno jsme rozfofrovali
už tolikrát
všechny dávné noci padly už
za oběť dnům
To jenom v hlavě mi zůstal zakreslený tvůj
Theatrum Orbis Terrarum
VŠECHNY
Všechny dívky
všechny ženy
které mi vešly do snů nikdy neodešly
nemůžu se čílit
nechci změny
nezapřeny někde schované čekají
na závěrečné díly
aby mě naposled vyprovodily
až přijde chvíle CHá
Až dodýchám
|