na další stranu
Rostislav Opršal
PŘESTÁVKA ZDRAVÉHO ROZUMU
Říkám
a z toho neuhnu:
Bůh nemá kružítko
nikdy nebyl zednářem
vždy jen obtahoval korunu
tu samou minci
ze dne prvního
kdy padl orel a rozhodl:
nebe bude nahoře
Nosí ji v kapse županu
Přemysl Oráč magnetických polí
z dlouhé chvíle
z Mléčné brázdy vyoral
hvězdně oslnivé balábile
sám se svými dvěma voly
Můj Malý princi
můžeš
potkat toho starého Lampáře
když to ale nemáš v svojí karmě
stěžovat si můžeš leda
u oltáře
u něj někde
na Lampárně
Quad licet Iovi
non licet Bovi
aneb jsou dány meze:
mlčení
zpomaluje čas a
slova
shrnují vteřiny do faldů
Jericho se hrůzou třese když
Louis Armstrong troubí na lesy
u smaragdové brány Asgardu
v starém němém filmu za potlesku davu
orel pána blesků
klove játra
srdce
plíce
a masochista Prométheus řve
na titulcích:
Více!
Ještě… více!
Svatý Smith se svatým Marxem
protahují putyky
dole na Malé Straně
chlubí se svými styky
tam nahoře
před komparsem
co jen tiše nastavuje dlaně
Hó, Manitú!
Z lovišť ti zůstaly už jenom ty věčné
Saladín na nich stojí tu
před Jeruzalémem
moderní doba šavlí a usekaných hlav
které se tak málo hrbí
pro modly s jiným jménem
Ta jediná pravá, co je za víra?
Písek větru doby
zavlažený čerstvou krví?
Pro ráj i peklo
stejně hloupě se umírá
O velké přestávce
zdravého rozumu
falešný výčepní zkouší
že nás kulatým rohlíkem opije
na dovolené
za velkou louží
Kristus
(Fool on the Hill!)
nemá čas
řídí dopravu nad Riem
šťastní živí se
manou a nektarem
komu hladoví tělo
komu duše
zpívat může
Hare Kristus Hare Hare!
Poslouchat zkuste
velké Něco
bratři a sestry
v hříchu za politým barem!
Jsem pravověrný agnostik a
katechetům s gustem
prohazuju k zámkům klíče
však to od nich pěkně slíznu
v hodině Há jako magistr Kelly
hvězdný plášť sejmu z ramen:
Císařské Veličenstvo
udeřila hodina Sirael ismu!
A třeba má pravdu starý Nietzsche
Anebo je to jinak
Ale všechno má svůj konec
čili amen
|
