na další stranu
Michael Lorenc

NOHY SLEČNY N.
Je něco jiného
tak nezaměnitelného
jak její nohy,
je něco jiného
tak nepředvídatelného
jak trasa strouhy,
je něco jiného
tak prosté motivu
jak válka v Zálivu,
je něco v archivu
tak hodno obdivu,
abych zůstal naživu?
PŮVOD SLOV
Poezie,
všechna tvá slova jsou jména
trofejí,
i když byla prvně vyslovena
v teritoriích šelem
pravěkými lovci
beze jména,
poezie,
všechna tvá slova jsou akta
příjmení,
i když byla uložena
do rotundy rodů jménem jména
jako popel,
jako kamení.
NĚKDY
Když nikdo není doma
a stromy u cesty jsou nehybné
jak rukavice bez pěstí,
ztrácím dukáty z pohádek,
vracím okouny do sádek.
Někdy někdo něčí ženy,
jindy nikdo nikým nestvořený.
JDI
Armády nejprve
ničí dopravní uzly,
sbal si svůj uzlíček
a jdi,
rozvaž uzlíky na hlasivkách,
uzly zavinuté v cívkách,
wobler na lidi!
FILOSOFIE
Zatímco muži,
ránem rozvinutý roj,
jdou na zteč
ještě spící,
ženy,
odvěký nepokoj,
konzumují Kantovu
bílou holubici.
BOSÉ NOHY V PARKU
Nohy,
které zatarasí
únikové trasy
obětem,
delegují
ploskolebým hadům
vládu
nad světem.
|