na další stranu
Michael Lorenc
KOPEC NAD BEROUNEM
Neumím přijmout světlo,
které přichází,
neumím žít
v přemnoženém čase,
je jenom přítomnost
věčná jako podrazy
a tlustá jako prase.
Neumím přijmout tmu,
kterou kopec vystřeluje
až někam k hranicím
sluneční soustavy,
neumím přijmout smrt,
která smrdí od hlavy.
Neumím se najít
v nedokončeném obrazu přírody,
neumím hájit čas,
vyměřený v čase,
když se vysmál z podoby
a dává sbohem kráse.
V ÚPLNÉM BEZVĚTŘÍ
Zatímco učitel,
oči zavázané četbou,
vchází do řeky
a žák se láme
na pahorcích smíchu,
akátový háj
si zkouší nové obleky
v stínovaném tichu.
Zatímco řeka uhání,
a přesto stojí na místě,
a učitel se učí
písmo písku číst,
akátový háj
zháší světla na listech
a sám se v šeru proměňuje
v pouhopouhý list.
Zatímco učitel,
stižený infarktem,
padá tváří na řeku
a žák se láme smíchem,
akátový háj
rychle zapomíná,
že smrt je pouze jiná
forma útěku.
TAMARA
Změřit hloubku jezera,
prozkoumat život v něm,
zjistit, jestli mě má rád,
obejmout těla olyheň,
obejít opuštěný lom,
vymanit se z objetí,
vznést se nad polom
a opustit tohle století.
PÓLY
Před smutkem se schovám v lese,
jehož jsem součástí
jako jelen
pasoucí se na pasece.
Před radostí se neschovávám,
jenže nepřichází
jako srna
pasoucí se v mlází.
ŘEKLA:
Prostor je složený
z bezbřehých enkláv,
náruč je kytice,
komu ji dám,
obloha výloha
blýskavých cen,
jsem dítě ulice
seslané od boha,
zdali a vůbec
a koho se ptám?
MUŽ A ŽENA II.
Muž se hledá pro život,
žena pro postel,
muž je mezi muži plot,
žena součet ženských těl.
POPLETA
Nakapal si omylem
ušní kapky do očí
a místo vousů pod nosem
oholil si obočí
+ + +
Vykašlu se z podoby
virtuálního světa
a zahraju si petangue
v povodí Ohře
a bude mi dobře.
SEBEVRAH
Ve snu jsem přišel
o svoje tělo,
cítil jsem pocity
jiných těl,
ráno jsem svoje
tělo zas nabyl,
pak jsem ho zabil,
aniž bych chtěl.
ZÁKON VÝVOJE
Každé vítězství je Pyrrhovo,
každá prohra tvoje,
každý den jdeš nanovo
do předem prohraného boje.
NERAD
Nerad
před debilem
stojím v pozoru,
nerad
se podvoluji
cizím názorům,
nerad
snáším kecy
lidí z oboru
a nerad
padám dolů,
když jdu nahoru.
PANE PROFESORE,
fikaně
vyloudím zkrat
ve vaší umělé
svatozáři
a záludně
zveličím škleb
na vaší obludné
tváři.
+ + +
Aby žena uvěřila,
muž jí musí lhát,
mravní příkaz
evoluce:
muž musí lhát
mnohokrát.
LÁSKA
Láska je jisté
období nejistoty,
špatně to snáším,
nemám rád ploty.
Láska je vlastně
údobí zániku,
snáším to jako
makrela v aspiku.
|
