Adam Táborský

PISOÁR

stojím tu u pisoáru
marně čekám mladou dámu
močit mi nelze
vyhoním si pouze

EREKCE

s erekcí se nedá chcát
proč mi musí teďka stát?
kurva drát!

doporučení zní:
strč si ho mezi prkýnka
zatlač na ně zlehýnka
vytane jasná vzpomínka
když držela ti maminka
a hned stříká z šulínka

HAVRANI

(ještě jsem nic nenapsal o havranech)
s havrany trávím celý svůj čas
kdy jsem sám pro sebe
celý svůj čas kdy jsem sám pro sebe
a kdy se brouzdám ulicemi z Joštovy na Kozí
z fakulty na byt
zas a znova
žádné vysněné vysoce hodnocené ba přímo dokonce umělecké kavárny putyky restaurace
žádná vysoká kultura
jen havrani jen má cesta ze školy na byt
zas a znova
a havrani kteří mi světlé dny dělají tmavšími
jelikož mě světlo oslepuje oslepuje
mě záře výkladních skříní kavárniček
kde se zákazník stává pozorovaným
kolemjdoucí pozorovatelem a obráceně
ano svit alfy a neméně svit zeleně a slunce mi rozostřuje již tak dost rozostřený zrak
proto ti mí havrani
proto je mám rád
proto mi když je sychravo když je hnusně ztmavují pohled
v jejich lesku v jejich stínu je celá melancholie ničím
otevírají
havrani mi otevírají prostor k uvědomění jak málo je zle

VÝHLED?

sedím na míse
koukám do zdi
představuji si
představuji si výhled z okna
představuji si volnost
představuji si jaké by bylo vyhlížet z toalety
stejně jako z postele
jako z podokna pracovního stolu
jako když se na latríně otevřou dveře
a je vidět příroda
či stavby
jaké by to bylo vyhlížet z latríny přímo u prostřed metropole
na Brodwayi či Svobodově náměstí
zjišťuji že toto představování je zábavnější než samotný výhled

KAMERY

lidi jsou zavřená zvířata
ať jsou holá nebo chlupatá
ať jsou na ulici nebo ve vězení
to vopravdu legrace není
jó časy se mění

PIŽMO

láska mi ulpívá na konečcích prstů
kdy pociťuji tvé pižmo
je to láska na první čuchnutí
na první přivonění k tvému stínu
jež zahaluje nejen mé prsty ale i mou mysl
mé srdce jež se (tě) všemi mými záchvěvy vnímá jako jedinou
jako tu jež mnou cloumá jež mě ovládá
ovšem jen do chvíle než mi začne ulpívat jiná láska

na konečcích prstu či a to je nejhorší když dojdu k hrozivému zjištění
že tvé pižmo není čistě tvé
že je to i pižmo jirky petra honzy martina
pak nezbývá nic jiného než vyhledat zdroj pižma a zjisti jaké skutečně je

žiji si život člověka z tisíce
život plný lidských problémů
mám své místo
mám své čtyři stěny
vlastně jich mám šest
a svou mísu
na které se snažím vyřešit své lidské problémy
moc mi řešení nejde
ale vždy své problémy spláchnu do své mísy

Ostatní tvorba Adama Táborského publikovaná v Divokém víně:
DV 74/2014: O ničem a další
DV 73/2014: Znáš to že jo a další
DV 72/2014: Pohovka a další
DV 71/2014: Naivita, Dobrota a další
DV 69/2014: O čem by to mohlo být a další
DV 68/2013: I Kafka byl mlád a další
DV 67/2013: Vídeň, Smutek a další
DV 66/2013: Specifický bůh a další
DV 65/2013: Přechod, Začíná jaro a další
DV 63/2013: Načrtl sis někdy svůj poslední plán na list starého koránu a další
DV 62/2012: Prostě jinde a další
DV 61/2012: Haná, Zase změna a další
DV 60/2012: Symfonie, Případ uzavřen a další
DV 58/2012: Defekační imperativ básnického střeva a další