na další stranu
Alenka Vávrová
Podivné podivné jaro to letišní, drahocenný Lu...
a já se vlamuju svými Lakoniky do Divokého vína...
L A K O N I K A
(malá instantní dramata)
Nechceme ji znát
Je to Tak divná píseň
Panenku bodni
x x x
velbloudi bloudí
v oblacích na nebesích
my na nich jedem
x x x
zapomenutá
stará věc a ejhle!
novinka...
x x x
vítr se točí
tu pod horami
jsme Tak sami
x x x
štíhlé topoly
všemi svými prstíky
ukazují Tam
x x x
z tvého těla
teď prudce zavoněla
narciska
x x x
ohýnek touhy
hebounce dohořívá
a je po lásce
x x x
je samodruhá
kousek tebe malý má
nezdá se jí to
x x x
smutná vrba lže
o radosti v píšťalkách
děti to neví
x x x
Vždyť král je nahý!
Kdekdo se hlasitě smál
Dítě vykřiklo
x x x
tři
slza bolesti
slza soucitu
slza rezignace
x x x
vyvěrá tu zdroj
opravdického štěstí
pramínek lásky
x x x
mé srdce tiše řeklo
Ne ráj ale peklo
x x x
Borovice Ví
Nekonečnost oblohy
Ví více než my
x x x
Noc slova pravdivého
Lichotně lhoucí větřík
povívá tu
Slova jak letní sena
šustí
Vyndejte prosím
ze svých uší vatu
a do úst
vložte si ji
x x x
život
není procházka
růžovým sadem
cukrová vata
karneval bujarý
rozmařilý ples
když na tebe míří kopím
nemysli na účes
x x x
dej vědět
došlo-li
zajásám
alís
NEČTĚTE TU BÁSEŇ!!!
Je příliš drobná
Bezvýznamná
Jako jednonohé
maminčino kuřátko
Jak její maková buchta
poctivá
Taková báseň se nečte
Jenom tušívá...
|
