na další stranu
Adam Táborský
I KAFKA BYL MLÁD
křídla očí
dvorců tvých
chtějí ožít
v dlaních mých
na papíře tuší leda
ve středu
v moulin rouge
studentská sleva
PROSTOR
a i když člověk ztrácí přátele
a nalézá prázdná slova
v mlze na skále
z bláta
do rovin
včera znova
viděl v televizi svůj sen
ve vězení je mlha den
VĚČNOST UŽ PŘES DVA TISÍCE LET
kůra stromu
mládne
jak had se obléká
do křížalové koule
stojícím kvílením
adoruje
hluk Adamovy nostalgie
s padajícím listem
SOUČASNOST?
roucho pastýřovo
roztrženo
od lemu
po lem
ovce mají stále hlad
SMYSL BEZE SNU
prázdně kráčí
prázdnými kroky
v posteli
osamělá kapka
bechcerovky
příteli
stekla po tváři
promarněná
místa v diáři
minulosti
nastavená
zkalená přítomnost
v prachu
zoufale
čeká na bláto
LÉTO/PODZIM
měsíc velký jak jablko
pronásledující každý sen
podzimního sběrače
půlka za půlkou
jablko za jablkem
čekaje na měsíc
poslední
sezóny
PŘIŠEL O TO CO NIKDY NEVĚDĚL
z vázy hledí mráz
prsty kopretin ojíněné měsícem
snášejí se na dřevěnou podlahu
slunce vypaluje varhánky
v lese výškových budov
přeje si nalézt jehličí
v posledním patře vzdálen sluneční soustavě
lidem
nebyl panic
nebylas panna
i přesto společnou noc zamáslili
přišli o to
co nikdy nevěděli
BEZRADNÉ OKO
oko zrcadlí dvě tváře
jednou mou
a jednu té panenky
s kterou si už od deseti let nehraji
matka ji z Nottinghamu nikdy pustila
spojení bylo bez šance
začal jsem si hrát s lukem
místo hraní na doktora
jsem brousil hroty šípů
bohatým bral
po převratu mě opustila žena
i s dětmi se vydala na Západ
o Berlíně bylo slyšet jen v rádiu
sbalil jsem luk
vydal do Albionu
ruměná dáma se posmívala
do doby
než zjistila
že jsem zbojník z Lipoltic
mé jméno
při dnešním dni
rok od posmívání
oko matky
zrcadlí dvě tváře
ZASE FILM
při střetu planety se Zemí
jímá mě Melancholie
rytmu
opuštění elektronického světa
a producírování se lesními prostory
ruku v ruce
s melancholií
TEN DEN
den při zrození vichřice
makovice zvučely na koncert
introvert vysloužilý slavík dirigoval
zrychloval pohyby křídel svých
tmavých oblaků přibývalo
trvalo dobu vyšperkovat první a poslední vystoupení
odsouzeni růstem hráli se ctí
PRO RANĚNOU SRNU
mizející za stěnou kouře poslední startky
rozteklé řasy kontemplují
s účesem bez účesu
zkřížit cestu přijíždějícímu bazilišku
s vytřeštěnýma očima a zářícím čelem?
dokouřit cigaretu?
napsat mu?
přisedám a nadhazuji milostný půlrým
"miluji tvé rozvázané tkaničky"
výdechem oxidu uhličitého rozhání dým
"miluji kremrolové trubičky"
"miluji tvé vlasy říkající - jsem bláto tak si do mě šlápni"
"miluji svého doktora - teď to píchne zuby zatni"
"miluji konstrukce linií tvého pohádkového úsměvu"
"miluji souzení a akademické debaty bez hněvu"
"miluji souznění s poškozeným andělem s tebou"
"miluji když mé oblázkové vzpomínky v lávě šedé kůry tonou"
"miluji nastupování do své tramvaje"
pokynul jsem ke dveřím
odjeli jsme prázdné lavičce mávajíce
dnes už nepovečeřím
nikdy neřekla
že mě miluje
ani mých nosních chlupů
stále ho milovala
toho večera jsme se milovali my
nikdy
mi ani jemu
nenapsala
TVRDÉ JÁDRO
Naléhavá vlhkost žen
Věrnost pulzujících tepen
Pláče v čistotě cesty i smutku města
Průvodce vytéká ze zjizvených očí
Poutníkův převozník traktorista
V mrakodrapu hrdlo nesmočí
Co měl by říci o životě?
Ve voliéře dní truchlit nad zkyslým mlékem
Chemickým postřikem rozkvétají jabloně
Nad vyschlého těla hrobem
DOSTAL/A SI SE K NĚMU?
v třetím oku poezie jsi ztracený
jak dvouoký kyklop
třetí oko bez duhovky
třetí oko s dotekem
vědci vyvracejí kyklopa
s jedním okem vidět zkrátka nelze!
neurověda se ke třetímu oku poezie nedostala
ŽIVOČIŠNÝ DRUH
hudba vln
prosakuje solí omšelého chrámu starce
vanitas
na udici
vanitas
samotářskému zápasu slunce
vanitas
ovcím bez vlny
vanitas
rybám žijícím z planktonu či rybožravým
vanitas
jehněti
nezapadajícímu
do básně
do vody
jež mele
JEDNA VESNICE
dvě ruce práce a spousta dřiny
bolest spermiové sliny
každým dnem naříkáš na nepořádek
bída opuštěných matek
pět minut práce a vůbec dřiny
hovězí hamburger plátek slaniny
každým pokojem rozléhá se nářek
kečupu a opuštěných zátek
BYLA MOJE LÁSKA
spravedlivě
byla moje
láska
na trhu uzmuta
mudrcem mi z dlaní
na počátku byla zahrada
až po ní trh
záhon květů lilií
mé milé
hřál slunce
dráp kosy mé
setnul panny
čekající na vojány
na trhu uzmuta mi byla
spravedlivě
z dlaní mých
má láska
za peníz
na prsten
jež svírám nyní v dlani
místo dlaně
mé lásky
I AM ON MY WAY
I am on my way
zoufale opakuje otec do mobilního telefonu
snaží se vysvětlit dopravní situaci
soucitně pokyvuji
jako kdyby byla nějaká šance
zachycení signálu druhým volajícím
půl hodiny
jedna zastávka
bilance žalostná
a pro pána očividně více jak pro mě
ač nejsem rodinným mluvčím
vypozorovávám
nejedná se o synův první fotbalový zápas
pán se snaží ozřejmit svou věrnost
z padající krychličky
usuzuji na neúspěch
nevím
jak pán
ale já jsem stále on my way do mekdonaldu
půlnoc ještě neodbila
HLEDEJ
hledej obsah pera
jak cestou domů
znáš každý krok
den za dnem
absolvuješ hodinovou chůzi
nejméně dvakrát
co na tom že máš doktorát z filosofie
a studuješ na čtvrté nejlepší škole na světě
když jízda double-deckrem stojí 43,182
|