na další stranu
Michael Lorenc
PAVILON Č. 6
Gesta místo slov,
slova místo gest,
samet samoty,
potkávají se při úkonech,
vyhýbají se povinnostem,
míjejí se
v dálavách paměti:
směsný odpad hlav,
plné korby hlav,
Sartre bez smrti
v tekutém písku.
VYPSAT SE
Vypsat se z tmy,
vypsat se z hluku,
vymámit z klotových
rukávů ruku,
vypsat se z vypsané
propisky dějin,
zeptat se konečně
lidí, co chtějí,
vypsat se z lákadel,
z vějiček Sazky,
vsadit si na Jackpot
v očích své lásky.
PROJEKCE
Češi povstali,
Němci zůstali sedět,
protože se hraje česká hymna,
protože se promítá
předválečný film,
komentář čtou pozůstalí,
v očích slzy, v srdci vzdor,
a někdo přihnal, jako tenkrát,
smečku vlků z hor.
TADY A TEĎ
Chybí tady ženská ruka,
zákopová noha
a Jidášovo ucho,
chybí tady muka
lásky, ohař
života a z herců
Vladimír Pucholt.
PAVILON 7 A
V aseptických místnostech
olysalé hlavy,
povolená chůze po chodbách,
strach
z kroku navíc,
za zástěnou rozmluva
s pomyslnou ženou,
slabo po slibech,
roušky na ústech,
zadržený dech.
DATOVÁ SÍŤ
Cítím se
jako smrk ztepilý,
cítím se
jak sibiřský jilm,
kymácím se
a nejsem opilý,
v dešti si oblékám
průhledný film,
mlha se trhá,
do korun vrhá
reklamy, grafy
a mobilní tarify,
uléhám do pilin,
zarůstám obilím,
za snů mě budí
náhodné profily.
SYMBOL
Postel
ničí lásku,
i když je,
ale i když není,
odluka od stolu
a nastolení stalkingu,
vločka
z černých děr
v hvězdném chumelení.
VELIKONOCE
Slunečno,
z oken se vyklánějí sousedky
jak madony
bez úsměvu, bez svatozáře,
beze slov.
Jako my.
PERESTROJKA
Přebudovals rodný dům
na coworkingový hotel,
recepce ti ale
připadá jak chřtán,
ubožáku,
jsi pouhý vyhazovač,
povolná pokojská,
průvodčí
odstavených vlaků.
A mohls být bonviván!
TO
Báseň je to,
co vidíš vnitřním zrakem,
něco, co něco jiného
předjímá,
báseň není to,
co rentgenuješ očima,
báseň není tygrem,
ale drakem!
CHVALME HOSPODINA
Dal ti ženu, dceru
a syna,
přidělil ti ředitelskou lóži,
připomněl ti
co všechno je boží,
slíbil ti honorář,
obdaroval tě tsunami milenek,
směl sis vybrat,
ty jsi ale přebral,
jsi žebrák,
pokouší se lepra
o tvou tvář.
JAREK
Vsadil se,
že na počkání
spořádá kýbl zmrzliny,
sázku vyhrál,
ale zachraňovali ho na jipce
se zauzlením střev,
vsadil se,
že přejde řeku
po rozviklaném zábradlí mostu,
sázku nevyhrál,
ztratil rovnováhu
a rozrazil si lebku
o kámen v řečišti,
tvrdil,
že jeho sbírka zbraní
převyšuje uznávanou kolekci
Factory Arms,
nejspíš měl pravdu,
protože ho odvlekli muži v kuklách
a potom ho už nikdo
nikdy neviděl.
STŘEVÍČEK
Nejsem hoden
zavázat ti střevíček,
nejsem modem,
Johann Sebastian Bach,
nejsem Edward Snowden,
mlsný jazýček
na vahách,
nejsem ani polovina Háchy:
Hách.
JARNÍ VÍTR
- Obezřele,
jako liška,
samčí květy
rozevlál.
- Pod nohama
pampeliška,
kvete modře,
jak sis přál.
PAVILON Č. 8
Když je hezky,
procházka po zahradě,
když je pod mrakem,
bloumání po chodbách,
za plentou debata
s keporkakem ženy,
za zástěnou stěna,
v hrstech sladký hrách.
Vzpěry těl, ach, vzpěry těl,
když klenba není k unesení!
|
