na další stranu
Michael Lorenc
MĚSÍC
Jako by vzal na sebe
všechny nepravosti Země,
vstřebává řev válek v kráterech,
zatímco my posloucháme
jeho sotva slyšitelný
dech.
MĚSÍC II.
Otloukánek měsíc,
překážka i cesta
k našim blízkým
v daleké tmě.
Základní kámen osamění,
pilotní projekt vesmíru,
ale podstata v něm není,
vesmír preferuje hru.
Otloukánek měsíc,
jeho odvrácená strana
v tvých karbonových očích
jako za horama.
FYSIKÁLNÍ ZÁKON
Koumáš,
jak co nejefektivněji
prodat samu sebe
do otroctví přepychu.
Nezvladatelní rotvajleři
už zuřivě brání
Terakotovou armádu
tvého osamění.
Chtěla bys do království
prvních doteků,
jenže couvat v čase
lze pouze překročením
rychlosti světla.
HRAD
Je třeba sestoupit
nenadále a úplně
k podezřelé krajině,
ke dnu vyschlého moře,
je třeba nehledat a najít
peří ptakoještěrů,
krunýře pásovců,
naše svlečené kůže,
je třeba znovu stvořit člověka
z měňavek a bičíkovců
a především
je třeba ze všech stran
propátrat slova,
extrakt dávné
nonverbální materie.
Hlavně si neoholit tykadla,
když pravdy
kňučí v psích snech,
tonou ve stokách
a bloudí v labyrintech
věnčitých tepen.
Pravdy je nutno lovit
výhradně v očích
nezpochybnitelných žen,
v těch náhodných výkladech
neurčitých příznaků…
Je třeba projít
ruinou k rumišti.
Jednou z něj vyroste
hrad.
|
