Miroslav Krupička

LIMERICKY

Byla jedna žena z Bíliny
bouchla hlavou do kovadliny
v lebce jí třesklo
o zem to plesklo
vysypaly se piliny

Milovali se z čisté lásky
na rukou měli žluté pásky
usmálo se na ně samo nebe
měli na nich PS VB
nedělali si z toho vrásky

Dadaista progresista pesimista
i takový komunista
všichni jsou sečtělí
chtějí být zvěčnělí
prý stačí taková malá busta

Žít nechat žít
o životě snít
občas si zahřešit
zkusit to napravit
a poslat o tom
do světa twít
prožít svůj život
maximalisticky
pak omlouvat si to
eufemisticky
žít ženy víno zpěv
riskovat usednout na větev
aby život bez barev
nebyl


Pod modrým nebem
obrázek z kýče
co se mě týče
hledím na tebe

máš hezký zuby
a širší boky
půjdeme spolu
sladíme kroky

adrenalin stoupá
svlékám ti triko
ulehám v trávě
začínám právě – žít


Tož to je huste
alkohol v těle
i střevo tluste
chová se bděle

co jsem vyvaděl?
co jsem to tropil?
přišlo mi ouzko
tož jsem se opil

unava spadla
ten fajny pocit
bylo mi krásně
no než sem procit

šepta do ouška
že pry su hezky
vzala mě domu
litaly blesky

pracovali jsme
do vyvrcholeni
a potom tma
v hlavě nic není

do sklenky čučim
než přišla Jana
zapal mi cigo
pijem do rana

dni dluze plynu
utapim splínek
v tom vola Jana
budu tatinek!



Přišel k nám svědek Jehovů
dával mi Strážnou věž
mluvil tak krásně o Bohu
a vlezlej byl jak veš

ptám se ho jak je to s ženama
že chtěl bych k potěšení
když mi jehovistku přidělí
dám peníze i kus jmění

klopí zrak oči vyvrací
má mě za zvráceného
je mu zle snad se pozvrací
nevezmeš ženu bližního svého

občas ho potkám u metra
směju se když se mi namane
něco si pro sebe mumlá
a říká odstup satane

Ostatní tvorba Miroslava Krupičky publikovaná v Divokém víně:
DV 80/2015: Ostravo, Magor a další