na další stranu
Miroslav Krupička
LIMERICKY
Byla jedna žena z Bíliny
bouchla hlavou do kovadliny
v lebce jí třesklo
o zem to plesklo
vysypaly se piliny
Milovali se z čisté lásky
na rukou měli žluté pásky
usmálo se na ně samo nebe
měli na nich PS VB
nedělali si z toho vrásky
Dadaista progresista pesimista
i takový komunista
všichni jsou sečtělí
chtějí být zvěčnělí
prý stačí taková malá busta
Žít nechat žít
o životě snít
občas si zahřešit
zkusit to napravit
a poslat o tom
do světa twít
prožít svůj život
maximalisticky
pak omlouvat si to
eufemisticky
žít ženy víno zpěv
riskovat usednout na větev
aby život bez barev
nebyl
Pod modrým nebem
obrázek z kýče
co se mě týče
hledím na tebe
máš hezký zuby
a širší boky
půjdeme spolu
sladíme kroky
adrenalin stoupá
svlékám ti triko
ulehám v trávě
začínám právě – žít
Tož to je huste
alkohol v těle
i střevo tluste
chová se bděle
co jsem vyvaděl?
co jsem to tropil?
přišlo mi ouzko
tož jsem se opil
unava spadla
ten fajny pocit
bylo mi krásně
no než sem procit
šepta do ouška
že pry su hezky
vzala mě domu
litaly blesky
pracovali jsme
do vyvrcholeni
a potom tma
v hlavě nic není
do sklenky čučim
než přišla Jana
zapal mi cigo
pijem do rana
dni dluze plynu
utapim splínek
v tom vola Jana
budu tatinek!
Přišel k nám svědek Jehovů
dával mi Strážnou věž
mluvil tak krásně o Bohu
a vlezlej byl jak veš
ptám se ho jak je to s ženama
že chtěl bych k potěšení
když mi jehovistku přidělí
dám peníze i kus jmění
klopí zrak oči vyvrací
má mě za zvráceného
je mu zle snad se pozvrací
nevezmeš ženu bližního svého
občas ho potkám u metra
směju se když se mi namane
něco si pro sebe mumlá
a říká odstup satane
|