na další stranu
Václav Bárta
B Á S N I Č K Y N A T Ě L O
aneb
ŽENSKÉ TĚLO Z POZDNÍ LÁSKY - ROZLOŽENÉ NA SOUČÁSTKY
Lence s hlubokou úklonou a poděkováním
konec května 2015
VLASY
Když dojde na lásku a verše o létu,
leckterý z poetů
zpívá o dlouhých dívčích vlasech do pasu.
I já se s chutí na té kráse popasu.
A vidíš, ty sis dala střihnout vlasy nakrátko.
Jak to teď bude s láskou, děvčátko?
Povedem radši
řeč o počasí?
Ba ne!
Dějou se věci nevídané!!
Když hladím tvoje krátké vlasy
nepříliš vhodné pro báseň
(nejen za horkých letních nocí),
šimrají mě svou mocnou mocí
pár centimetrů pod pasem.
ČELO
Čerstvý máj s teplým podvečerem
přichystal čílkům dívek květné čelenky.
I já chci k tvému čelu postavit se čelem,
slíbat z něj neblahé a chmurné myšlenky.
S gustem a s něhou pátrám po tvé hlavě,
po čele perlou potu omoučeném.
Chápu, že kroutí jistě hlavou nechápavě
ten, který usídlen je v lebi pod tvým čelem.
OČI
Jeden má někdy nápady!
Vrhám se na tvou panenku.
Zadrž a neříkej mi cvoku.
Panenkou myslel jsem tu v oku.
Zamkla jsi oči na tři západy,
když slíbávám ti z víček řasenku.
Tvá trpělivost je až podezřelá.
Leccos jednomu naskočí.
Tak třeba: je mi třicet - zírej !
Víš co? Už oči neotvírej.
Kdybys je přece jenom otevřela,
kéž napadne ti šedý zákal na oči.
UŠI
Na tvoje uši pěju ódu.
Tichounce se jim vemlouvám.
Poháněn vizí brzkých hodů,
přes třmínek jejich sluchovodu
nasedám na koníčka vábení.
Kradu se k lomenici jejich stavení,
jako bych lezl sousedovi na hrušky.
Podkůvky slibů rozezní snad kovadlinku.
Jen mě nech, Lenko, ještě chvilku
žužlat své ušní lalůčky!
NOS
Říkalas, že tě svrbí pršáček.
Líbám ho kompletně a každý kousek zvlášť.
Od mého líbání je nosík kapku umáčen.
Šiknul by se mu pršiplášť.
Pokud tě svrběl, jistě už tě nesvrbí.
Pokud tě ještě svrbí někde jinde,
nechoď tu zprávu našeptávat do vrby.
Tak holt to někdy holkám přijde.
Na dívčí svrbění jsem já, holka, kos.
Nejsem už žádný utřinos.
NOSNÍ DÍRKY
Od nosu ještě neutíkám.
Můj přechod k jeho nosním dírkám
doprovázen je srdce bušením.
Tvé dírky zúžily se na dvě škvírky
jak k ránu víčka animírky.
Mé bujné chřípí zježilo se vzrušením.
PUSA
Že tvoje pusa není zrovna řečná,
je mi teď putna.
Bez marných řeči je to pusa jedinečná.
Snad cítíš, jak mi chutná.
Líbáš mě pusou z marcipánu.
Sliny máš jako med.
Za chvíli z tebe budu, Lenko, v pánu,
na to vem, holka, jed:
Až s koncem mého proslovu
pustíš můj jazyk ke slovu,
můžeš si mlčet, dělej si, co chceš.
Už pusu nezavřeš.
JAZYK
Některý jazyk není radno dráždit, zlato.
Jedna by měla dávat pozor na to,
co přinese jí slina na jazyk.
Teď zrovna. Sedím a koukám, nic... a blik!
A je to tady!
U všech všady!
Co tě to jenom napadlo růžovým jazýčkem olizovat známku!?
Cítím tlak v poklopci - bušení spánků.
Málem to se mnou řízne.
To si buď jistá, že už žádnou další známku
tvůj jazyk neoblízne.
ZUBY
Jeden se třetím chrupem zubí,
když tvoje přední druhé zuby
hryžou ho zlehka tu a tam.
Jsem věru šťastný parobek.
Dostal jsem se ti na zoubek
dřív, než mě našla zubatá.
BRADA
Koukám- máš mou bradu ráda
i s fousatou ostruhou.
Tvoje brada a má brada
třou se jedna o druhou.
Tvoje brada mi teď radí:
O svou bradu si mě tři.
Jako skvělí kamarádi
budem se třít všichni tři...
Nezlob mě s mou druhou bradou,
Zastrč bradu, rozumbrado!
SANICE
Od tvých sanic, moje štísko,
je to k sani velmi blízko.
(když už mluvím o sani,
jsi jako saň k sežrání)
Derou se mi do hlavy
tuze krásné představy:
Žijem v pohádkovám hrabství.
Místo povadlého chlapství
k večeři či na snídani,
místo princezny či panny,
laskají tvé sanice
mě - mladého panice.
TEMENO
Popili jsme něco kvasu,
vidím kapku rozostřeně.
(nejspíš je to mátou v seně)
Tobě na temeni hlavy
trůní, děvče, culík vlasů
jako jeřáb kadeřavý!
Usnulas už před večerkou.
A já, zběhlý dragoun s kérkou,
v žírné chvíli senoseče
nehledím si svého meče.
Vískám v rauši po setmění
tvoje vlasy na temeni.
KRK
Líbám tě, děvčátko, na krku
hladkém jak prdelka dítěte.
Sním si o nedělním výletě.
Tvůj krk je sladký jak oplatka,
voní jak vídeňská káva.
V té slastné chvíli mám záruku,
že ti už na krku zůstanu
(než omdlím nebo než přestanu),
dokud ho, děvenko přesladká,
má pusa olíbává.
OHRYZEK
Když ti pátrám kolem brady,
pak jdu dolů ke kozičkám,
pod bradou tě pusou hýčkám,
beru si krk do parády.
Na ohryzku
nemáš rysku.
Takže sem tam, krásná paní,
dojde k jeho ohryzání.
ŠÍJE
Tvá šíje mocně mě rozněžní.
Laskám ji jemně a potichu.
Nečekej, Lenko, až odezní
kaskáda hedvábných dotyků.
Vstoupíme do rajské oázy
(pokud při laskání na šíji
nepromítáš si obrazy
starozákonních pašijí).
PÁTEŘ
Říkala jsi, že bys ráda
trochu zmasírovat záda.
Abych si dal záležet
hlavně kolem páteře.
Jdu pro olej do přístěnku.
Rozepla sis podprsenku.
Sundám ti ji, moje milá,
aby dílu nebránila.
Zdá se, že nám na páteři
už tak dvakrát nezáleží.
RAMENA
Jdu ti teď po krku trochu níž.
Jen jsem se dotkl tvých ramen,
syklo to, miláčku, jako když
dám ruku na pláty kamen.
Čeká nás mazlení s rameny
(jsme oba v šoku a nazí).
V tvém nitru sálají plameny,
mě z toho, miláčku, mrazí.
KLÍČNÍ KOSTI
Má sladká paní, tvoje klíční kosti
s jinými orgány tvojí velebnosti
nezadají si v ničem.
Měl bych je pominout? Probůh!
Nejsou jen klíčem
k fixaci ramenních kloubů.
S gustem a erudicí
tvé klíční kosti si pohýčkám.
V jejich úžlabí totiž klíčí
semínka stezky ke tvým kozičkám.
KŮŽE
Je to tak, Lenko okatá.
Jeden si nepomůže.
Už ležíš krásně nahatá...
Pel touhy z tvojí nahé kůže
nasávám, kvítku z Polabí,
jak lačný čmelák z blizny.
I když máš kůži z hedvábí,
rád bych tě svlíknul i z ní.
NEHTY
Jsi můj kluk... A jiné šprýmy
píšeš nehty červenými
na můj zadek a má záda.
Čtu si dál, že mě máš ráda,
že jsem mezi všemi prvý.
Ech ty!
Dovol, ať ti připomenu,
že mám kůži z pergamenu
a ty, upírko, máš v krvi
namočené nehty.
LOKET
Kouká na mě z pod peřiny
a dělá mi laskominy.
Tak tys na mě, moje milá,
nahý loket vystrčila..?
Vytrč radši nos, či loknu
než se z tvého lokte cvoknu.
PŘEDLOKTÍ
S tím jeden nic nenadělá.
Jednu součást tvého těla
k milostným hrám zlákám stěží.
Je to tvoje předloktí.
Drží vládu nad pazuchou,
nad laskáním mávne rukou,
chlupy se mu nenaježí
dokud tělo nechroptí.
ZÁPĚSTÍ
Kdybych se ptal, řekneš: baže,
k dobré funkci každá paže
potřebuje zápěstí.
Mé zápěstí pravou ruku
naviguje do rozpuku,
k centru tvého hájemství.
Stiskla jsi mě jako kleští
zápěstími za zápěstí,
hájíce své tajemství.
Já mám ještě levou ruku.
I na ní mám zápěstí.
Naštěstí!
HŘBET RUKY
Jak hladím tvou ruku po hřbetu,
zaslech´ jsem (ne, já se nepletu)
hebounké vrnění kotěte.
Milostný black-out je na světě!
Historka ze hřbetu je jako na dlani,
kočička protáhla tlapky.
Nasaje ze hřbetu šňupeček laskání...
A potom vytáhne drápky.
DLANĚ
Mám hlavu v dlaních a horuju pro tropy.
Liána vzpomínek vrací mě domů.
Velebím dlaně, do nichž jsem uchopil
dva plody z granátů plodného stromu.
Vřískám jak chlupatý lidoop.
Velebím tvoji dlaň a ruku Páně.
Ač nejsme v tropech, jsem z tebe, Lenko, trop.
I ty máš, holčičko, chápavé dlaně.
PALEC
Byl bych řečnil v jednom kuse,
nebýt palce na mé puse.
Gesto mělo jasný účel.
Chtělas, abych chvíli mlčel.
Tak jsem zjistil, pěkná paní,
že máš palec pro líbání.
Na tu popletenou scénu
sotva někdy zapomenu.
Denně otisk tvého palce
míří s poštou k branám Hradce
s platným portem na obálce.
UKAZOVÁK
Hladím ti ruku. A jsem z ní paf.
Máš krásné, dlouhé, štíhlé prsty.
Díváš se škvírkami. Jenom se bav!
Někomu karty v ruce šustí,
já tvému palci místo oběda
začínám hýčkat souseda.
Ten by mi určitě neodpustil,
že má stát stranou jako chudáček,
když už jsem úmysl avizoval.
V tom pádě by si tvůj ukazováček
na mě určitě ukazoval.
PROSTŘEDNÍK
Při třetím prstu na tvé ruce
strhne se malá revoluce.
Nechceš ho pustit do mé pusy
a já mu tvrdím, že tam musí!
Všichni tam musí - takový je vývoj.
Už se tam chystá mocný příboj.
A už je tady. A řve jako lev.
Oběma se nám rozbouřila krev.
Prostředník oblíván horkými slinami
málem se utopil v mohutném tsunami...
PRSTENÍK
Vydat se za láskou s prosíkem
už nemám potřebu, děvče.
Pomazlit prsteník s prstýnkem
už se mi opravdu nechce.
Dáme se za láskou po větru.
Právě jsem naslinil prsteník.
Těším se, až sáhneš po svetru,
a půjdem skotačit na seník.
MALÍČEK
Dřív než přijde kuropění
dej, malíčku, na modlení.
Tam, kam láká tě má ruka,
užiješ si boží muka.
Můj jazyk je horká svíce.
Je čas, bráško, pomodlit se.
Zvu tě ke křtu do kapličky,
zasvěcené pro malíčky.
BŘÍŠKA PRSTŮ
Líbat tvoje bříška rukou,
to je pro mě krásný úkol.
Při líbání bříšek nohou
kroutí se mi prsty touhou.
U mě - (řečeného Venci)
nemá žádné preferenci.
Pokud jedno bříško prstů
má někdo víc rád,
co na to říct?
Proti gustu
žádný dišputát.
JAMKA PODPAŽÍ
Až mi klesne hlava, paní,
unaví mě milování,
potom, lásko, zadrž smích,
drž mou hlavu ve dlaních.
Až ji s dávkou útrpnosti
přitiskneš ke klíční kosti,
možná se ti, holka, stane
báječné a nečekané.
Moje pusa oblaží
tvoji jamku v podpaží.
ŽLÁBEK MEZI KOZIČKAMI
Pojď, moje milá, přivři víčka.
Nech vzpomínání, ať tě hýčká.
Zas je tu večer - boží jaro v šeru.
Pojď, užij si tu atmosféru.
Užij si něžné vášně dotek
bez zábran, studu, bez kalhotek...
Kytara a pár vonných svíček.
Hebký masážní olejíček
kape ti kap..! kap..! z dózičky
do žlábku mezi kozičky.
KOZIČKY
Kdo chce dospět k ženským vnadám,
ten musí být umem nadán
hlídat splávky ve dvou říčkách,
krmit ptáčky ve dvou klíckách,
zdvojit účin koliandru,
plavat -v- a bez skafandru.
Však k měchýřkům ženské duše
lze dospět i jednoduše.
Jenom najít správný klíček
od koziček.
ŽEBRA
Když se kouknu, vidím jistě,
že máš žebra na svém místě
Panovnice, hvězdy, gejši,
nemaj žebra souměrnější.
Kolik žen má tuhle kliku..?
Smutníš, že teď na hrudníku
nevšímám si moc tvých žeber.
Tak si to tak, holka, neber!
BRADAVKY
Slunce svítí, kvetou květy.
Nemáš dneska podprsenku.
Bradavky máš málem venku...
Stát se tohle před sto lety,
roztomilá cecrličko,
pak kozičky běloskvoucí,
musely by na sluníčko
čekat do svatební noci.
Potěšit svět bradavkami
nemohla bys před vdavkami.
BŘICHO
Břicho je část tvého těla,
na kterém mi radost dělá
pohříchu
dosti často po hříchu
skrz únavu
složit hlavu,
odpočívat sladce.
Před hříchem se na tvém břichu
zdržuju spíš krátce.
PUPÍK
Tvůj pupíček, moje paní,
je nádherně tvarovaný.
Kolem důlku kůže hladká.
Ty, že máš být padesátka!?
Pevné břicho, štíhlá v pase.
Pupík trůní v téhle kráse.
Škoda, že tvé pěkné tílko
ukrývá se pod košilkou.
Jsi ukázka super ženy.
To by bylo pozdvižení,
kdybys, krásná paní, chtěla
představit střed svého těla
s exkluzivním pupíkem
před širokým publikem.
VENUŠIN PAHOREK
Mocnou imidž to místo má.
K Venušinu pahorku
jděte jen tak. Nechte doma
pohorky a motorku.
Venuše - bohyně lásky
rozpustila zlaté vlásky
v pohádkovém údolíčku -
v rezervací pro kundičku.
Tam už ovšem přístup není.
Jen na zvláštní povolení.
STYDKÁ KOST
Pokud se kost stydká
stydí,
potom se to zřídka
vidí.
Ta tvá, sotva studu dbalá,
pěkně se nám odkopala.
Při laskání byla
čilá,
tak nám, holka,
skotačila,
až tu mojí otla-
čila.
PODBŘÍŠEK
Při zastávce na podbřišku
jako bych si četl Knížku
lesů vod a strání.
Z názvu cítím jarní vlání
a je přesný, až to bolí!
Les tu shlíží do údolí.
Pod lesem je vodní pramen.
Nad pramenem lomikámen
svádí provoněné stráně
do krajiny požehnané.
BOKY
Když se ladným krokem blížíš,
pánům oči svítí.
Jsou to křivky božské Isis,
nebo Afrodity?
Buďsi to ta nebo ta,
mně to hlavu nemotá.
V mojí hlavě pevně trůní
ohledně tvých boků,
stav napohled nesmyslný:
Mám tvé boky v oku.
PRDELKA
Zřeknu se spánku, ranní kávy
a budu žvatlat elce pelce,
když se - stočená do klubíčka -
nad ránem necháš jemně hýčkat.
Kdybys tušila, jak mě baví
hladit tě, Lenko, po prdelce!
Tvá prdelka je moje milá.
(Přece bys, lásko, nežárlila!)
Nemůžu z její krásy dospat,
je to výtvarné veledílo.
Pokud bys mě tam chtěla poslat,
v nejmenším by mi to nevadilo.
ŘIŤKA
Tvá řiťka k ničemu se nemá.
Je nerudná a uzavřená,
k milostným hrám se nepřipojí.
Tak ji nechávám na pokoji.
Znám ale jednu potvůrku,
která, jak slyší o tom otvůrku,
nápadně rychle ožije.
Kolonoskopie.
STEHNA
Cítím dech jara, když vzpomenu
na oblou krásu tvých stehen.
Jak by je stvořitel nejdražších goblénů
obšíval hedvábným stehem.
PODKOLENNÍ JAMKA
Tvoje podkolenní jamka,
to je pro mou pusu ňamka.
Tvoje jamka podkolenní,
nad tu v celém světě není.
Podkolení jamka tvoje...
K té už přidám jenom: Ó jé!
HOLENĚ
Máš parádní holeně
(už o tom cvrlikaj vrabci).
Jejich tvar chlap, dav i lid,
každý musí ocenit...
Když je zmínka o ceně,
věz, že když už v dražbě, v aukci,
pak jedině za příplatky.
Tvé partie holenní
mají šmrnc a povrch hladký
bez šrámů a holení.
LÝTKA
Letní šaty, pláž a Slapy.
Kam se pohneš, všichni chlapi
koukají ti na lýtka.
(Většina z nich vlastně civí)
Našince to neudiví.
Máš lýtka jak lolitka.
KLOUBY
Deset kloubů pěstí,
deset kloubů prstů,
deset kloubů na noze...
Máš, miláčku, štěstí.
Díky svému vzrůstu
mám dnes, holka, v záloze
navečer i po ránu
dost příslušných orgánů
obsáhnout ti všechny klouby.
(Navrch to mám jako hobby).
KOTNÍKY
Krása nesedává v koutě.
Na palubě Kon - Tiki
jsou tentokrát na forhontě
nejkrásnější kotníky.
Ač jde o kloub končetiny,
ne o pěknou prdelku,
US bulvár se zas činí.
Velebí svou modelku.
V pánském plátku jsem si omrk
kotník krásky z Ameriky.
(mám už ami žvástů po krk)
Nesahá ti po kotníky!
NÁRTY
Nebudu tvé nárty líbat.
Připravuj je na celibát.
I když se mi tuze líbí,
má pusa je nepolíbí.
Nevyhrknu: teď hr! na ně!
Budu čekat odevzdaně
až své velehebké nárty
přitiskneš mi sama na rty.
CHODIDLA
Milá Lenko, nádech, výdech.
Teď tě zlíbám na chodidlech.
Chvíli líbám. Chvíli zas ne.
Dost možná ti není jasné,
proč polibků slušný příděl
investuju do chodidel.
Snažím se to neuspěchat,
nemůžu však, Lenko, nechat
tvá chodidla na pokoji.
Skrz ně dojdu, kam chci dojít.
PRSTY NA NOHOU
Dávno už jsi bez ponožek.
Popili jsme něco moku.
Tetelím se jako klokan.
Jak ti hladím nohy, koukám,
že mi prstíky tvých nožek
zamířily do rozkroku.
Laskáš mě, já tvoji nožku,
hbité prsty na nohou.
Jak jsi vycítila jistě,
jsou mi neskonale blízké.
(ač jednají z vůle mozku -
a moc za to nemohou)
MEZIPRSTÍ
Velcí, malí, štíhlí, tlustí,
(pokud mají všechny prsty),
mají šestnáct meziprstí.
Omlouvám se, milá Lenko,
že je všechny beru šmahem.
Probral jsem je před chvilenkou -
A u všech jsi předla blahem.
PATY
Dotýkám se tvého těla.
Že by ses mi nezachvěla?
Oči, krk i celá bysta
prozrazují slabá místa.
Jak po tobě, Lenko, hmatám
pomalu se blížím k patám.
Bůh se mnou, jestli tu platí
pověst Achillovy paty!
HOLENNÍ KOSTI
Konopná mast od synovce
má dnes přednost před arnikou.
Rozprostři se na pohovce.
Kroutíš se mi podezřele.
Máš dnes všechny kosti v těle
uondané cyklistikou.
Oddaně a s velkou chutí
hodnou drogou v předklonu ti
hýčkám kosti holenní,
až mě lupe v koleni.
KOLENA
Když už je řeč o koleni,
přejdu snadno na modlení,
k představě, jak poklekáváš
u oltáře v kostele.
Prdelku máš našpulenou...
Už tě vidím na kolenou
u pelestí postele!
SLABINY
Na své pouti do slabin
toulávám se Polabím.
K centru Královnina Hradce
rád bych doputoval hladce.
Kdybych nedočkal se vděku,
zrušil bych svou cestu z fleku.
Najít místo slabin třísla,
to by na mě chmura přišla.
Jen ať si tvé slabiny
slíznou, co si zaviní...
STYDKÉ PYSKY
Byl jsem jinoch z malé vísky,
poprvé jsem stydké pysky
spatřil za vsí na seně.
Byl jsem chlapec nezkušená.
Dneska najít kupku sena,
hupnu do ní nadšeně...
Lásko, to jsem jen tak střelil.
Dobře je nám na posteli!
Volám Ó můj bože! Díky!
Když ti líbám stydké rtíky.
POŠTĚVÁČEK
Z jeskyňky tvůj poštěváček
vykukuje jako dráček.
Pak navlíkne rudý fráček,
klimbá v koutku v domě hraček...
Tvůj frajtřík nám připomíná
dva medvídky od Kolína.
Věrný svému údělu
schová se nám, poštěváček.
A za chvíli jako vláček
vyjíždí nám z tunelu!
KUNDIČKA
S tím našinec nic nenadělá.
Součástky ženského těla
mě rozdovádí tak, že končím vždycky
u kundičky.
Tvá kundička mě dojímá svým půvabem
Teče a bublá jako jízek v Lysé nad Labem.
Lehounce prstem zkouším prozkoumat
jestli dnes bude koupel akorát.
Když už se stane, že se jeden osmělí,
zjistí, že leží doma v posteli
(I když i tady by snad bylo leccos k doptání),
leze mu z pusy jenom trapné koktání.
Když mám promluvit libým slovem ke kundičce,
nějak mi dělá problém slušná dikce.
|
