na další stranu
Václav Bárta
RÁNO S BÁSNÍKEM
Jsi jistě šťastná mladá přítelkyně
Jsi jako čerstvé jaro celá rozkvetlá
Žiješ jak hvězda v hollywoodském kině
Tvůj nový přítel je prý poeta
Dnes ráno-říkáš-spal jak leklý kapr
Tys četla v knížce jeho poezie
Najednou prozřel Choval se jak rapl
Divně se kroutil Syčel jako zmije
(ref)
Ve svém rozletu uměleckém
Se sbírkou básní pod zadečkem
Chápu děvče žes měla asi
Dost malý prostor k recitaci
Nedal ti pokoj Za chvilku
Přišla jsi o noční košilku
Skutečný básník písně lásky hrál by
Jemu však zřejmě nešlo o básničky
Nechával stranou trocheje a jamby
Choval se absolutně prozaicky
(ref.)
Ve svém rozletu uměleckém
Se sbírkou básní pod zadečkem
Chápu děvče žes měla asi
Dost malý prostor k recitaci
Nedal ti pokoj Za chvilku
Přišla jsi o noční košilku
Já jako mnohá dlouho vdaná žena
Jsem z toho faktu velmi rozhořčena
Jsem z toho vskutku rozhořčena robě
Proč se to muselo stát právě tobě?!!...
NA ŘEKÁCH LÁSKY TAJÍ LEDY
Z magmatu touhy prýští pramen
O jaru dlouho nepoznaném
Vypráví báji matka řek
Pro jednou Znovu Naposledy
Na řekách touhy tají ledy
Klubou se zimě z nedbalek
Verše se valí na poetu
Vida I starý básník je tu
A smolí verše o jaru
Posedlý vůní jara čeká
Jestli tvá vlahá splavná řeka
Vystoupí ještě z oparu
Básník doufá že jeho břehy
V přílivu věkovité něhy
Obalí v hroznech devětsil
K blankytu nebe stoupá pára...
Snad tě ten zvláštní obraz jara
Dívenko sladká sotva zralá
Neodradil a nezděsil
|
