na další stranu
Rostislav Opršal
JEDEN VÝCHOD, DVA ZÁPADY
Ve vesmíru 2+1
se milujeme jíme
hádáme a sníme
kvintesence všedna
vlastnoruční každodenní snůška
na oltáři akreditovaného domácího bůžka
náš ráj vyhnaných
z první zahrady
a její východ
zamčený na dva západy
VZPOMÍNKA NA BABYLÓN
Slovo o slovo
těžký náraz
s jiskrami křemen o křemen křeše
to nejdůležitější básník neřekne nahlas
jen zašeptá
v zapomenuté řeči stavitelů babylónské věže
kteří z visutých zahrad
vidí jen Eufrat z ráje
plný bahna
V klínovém písmu na vrcholu zikkuratu
do hliněné tabulky zapsáno je:
mezi hladovými krokodýly na hladině
topí se ztracená hvězda poezie
princezna nechtěná
která nevinně
vzácným spojením slov
tvoří zas a znova tichém kšaftu
nehmatnou
před soudem neprokazatelnou
zoufale neprodejnou
pravdu
|