na další stranu
Rostislav Opršal
 E-MAIL PRO FRANTIŠKA GELLNERA
Nekorektní verše vrčels pod knírem
ani dnes nešustíš papírem
na tvou nebeskou anarchii poezie
hlídanou ožralým polírem
každý básník, hladový čokl vyje
Svými verši můžem občurávat její rohy
do lihu máčet svoje talenty a vlohy ale
tvůj Mefisto za rohem si číhá
v ruce drží černé trumfy pochyb
pro každou věčnou pravdu aspoň jedna černá piha
Někdy se ptám, co já. Gorila bez portfeje?
Zbloudilý vláček dětství bez koleje?
Staré iluze a touhy si kdesi zdechly
proč brečet že jsem
velbloud co netrefí ucho svojí jehly
I na vzteklé hafany v konci sedne prach
tak co zbývá v tomhle světě, ach
snad jen více alkoholu do žil
až zabouříme si v krotkých kavárnách
zaškrtí nás límečky konfekčních košil
 E-MAIL BOTTICELLIMU DO HOSPODY U PŘÍSTAVU
V hospodách jak Venuše
z pěny vystupuje
pivo podobojí
na pohřeb žahem se žízeň strojí
černí koně mávají chocholy černých piv
za vraty našich píp duní jejich kopyta
a tužkami rozryta zůstane
účtenka tahleta
přeškrtaných plůtků planeta
Od Zlatého tygra stále šumí
Hrabalův plzeňský splav
z něj volá Viktorka prokletá:
Not war, make love!
My ženatí zednáři zazdíme tam rumy
Inu – jiný brav, jiný mrav!
|