na další stranu
Rostislav Opršal
PRAŽSKÝ CHODEC 2009
Na zdi kaple svatovítské katedrály
Hledám rozpraskané srdce z achátu
Rty pátou modlitbu už odříkaly
V kameni ty Parléřovy jizvy po dlátu
Příteli to tvé unavené ruce psaly
Guillaume tu báseň ve zlatém ornátu
Poznávám jiskry co zažíhaly
Znamení krve na rudém granátu
Podoben bludnému Židovi píšeš snář
Rudému kameni dáš svoji tvář
Andělu v plamenech pohlédni do očí
S Fénixem porovnáš svůj dlouhý osud
Zrodíš se starý a stejný jak dosud
V popelu věků si život smrt ochočí
DÉJÀ VU - REPRÍZA
Je další noc
zakletá v růženci máčená v indigu
na řeku padají bílé vločky labutí
na mostech stepují kola taxíků
vychází měsíc
opilci rekruti
a milenci
se drží za ruce a za svět
v tombole vyhraný na jediný los
zvadlý květ umačkaný z kapsy košile
po desátém tanci s povědomou holkou
někde za Pont Neuf
unyle slalomují listy
k zemi a na chodníky sedá
dušičkový odér
Chanel číslo sto padesát šest
království za koně ohňohříváka
ocelových nozder
je mistr v tanci
eskamotér
co vozí zadky filmových hvězd
v kožených sedlech s elegancí
staropařížské kurtizány
vystřižené z filmu noir
cenzorem staré školy
(polibek na ústa tři vteřiny a ne víc)
joj, miluju ten umělecký škvár!
Hej, Guillaume, a co tvé alkoholy?
Ještě tečou jako Seina
verše s vůní voskovic
a absintu
a pastisu
stará kurva noc vzdychá a sténá
maluje nahé ženy na stropy
i Napoleon pod kupolí má své mrtvé sny
jejich duchové straší
po palácích pavlačové báby Evropy
Liberté, egalité, fraternité
pro světelné noviny
běží
reklama na pokrok
dál opájí lidskou rasu
pravé významy jsou skryté
na Montparnassu
je melou boží mlýny
|
