Vladimír Oravský

THE NEW BEGINNING NOVÝ ZAČÁTEK

s vysvětlujícim komentářem Vladimíra Oravského

Dvojaktovka s texty autorů Stéphane Mallarmé, Carl Fredrik Reuterswärd, William Shakespeare, Charlie Chaplin, Wolfgang Amadeus Mozart, Josef II., Petera Shaffer,
hudebních skladeb autorů John Cage, John Lennona a Yoko Ono, Phil Collins, Copernicus, Don Henley, Love Delegation, Marshmallow Overcoat, Sinead O'Connor, Smithereens, Sonic Youth, Springsteen, Swans, Billy Joel,
a s dekoracémi Roberta Rauschenberga, Roberta Rymana, Willema de Kooninga, Kazimira Maleviče, Aleksandra Rodčenka a Yves Klein.

1. akt
Scéna: zápasiště se dvěma stoličkami pro odpočinek. Vejde hráč s prknem a se stojanem na noty v ruce. Položí prkno přes obě stoličky a začne hrát na imaginární klavír: nejznámější hudební skladbu Johna Cage 4' 33'', úplně bezzvučné sólo pro klavír.

Po chvíli vcházejí na scénu další dva hudebníci.
Jeden keytarem přes rameno, a druhý s gramofonem v náručí. Jeden hraje zcela tichou skladbu Johna Lennona a Yoko Ono Two Minutes Silence, a druhý A Tribute To..... Billy Joel „ ...thankfully, NO music by: Phil Collins, Copernicus, Don Henley, Love Delegation, Marshmallow Overcoat, Sinead O'Connor, Smithereens, Sonic Youth, Springsteen, Swans, of even B.J. himself!“, čtyřicetiminutové elpíčko vydané výrobcem desek značky Skyclad neobsahující nic jiného než kompaktní ticho.

Všichni tři hráči se mezi sebou hádají a obviňují se navzájem, že ruší nejen muzikální produkci druhých, ale i potěšení naslouchajícího obecenstva. Jejich spor by měl napodobovat „divadelní“ zápasení. Jediná slova, která je sokům dovoleno používat, jsou jednoslovné výrazy z komiksového světa typu „prásk“, „bum“ a podobně.

Hádka se přeruší, když vejdou další tři účastníci. Dva předčítají nahlas básně Stéphane Mallarmého beze slov či jiných viditelných znaků a knihu Carla Fredrika Reuterswärda Prix Nobel sestávající pouze z teček, čárek a jiné interpunkce. Když osoba předčítající Prix Nobel už dál (pro únavu) nemůže, převezme třetí aktér knihu i slovo od svého vysíleného společníka.

Nyní vstoupí na scénu ne méně než čtyři účinkující a každý z nich předvádí obraz přibližně způsobem, který spojujeme s přestávkami mezi koly třeba zápasu řeckořímského, kde krásné dívky předvádějí desky s čísly oznamující nadcházející kolo.
Obrazy, jež ukazují, jsou zcela bílá plátna od Roberta Rauschenberga a Roberta Rymana. Od Rymana ukazuju Classico #6, 1968, a od Rauschenberga Erased de Kooning Drawing, Robert Rauschenberg, 1953, což je kresba Willema de Kooninga, kterou Robert Rauschenberg vygumoval. Také ukazují známý obraz suprematisty Kazimira Maleviče Bílý čtverec na bílém pozadí a Černé na černém od Aleksandra Rodčenka a IKB 191, jedno z četných děl Yvese Kleina, malovaných barvou International Klein Blue. (Pozor, žádný z těchto obrazů nemusí být originál, v publiku pravděpodobně nesedí nikdo, kdo umí rozpoznat drahý originál od jakékoli amatérské kopie. To jistě platí o textech, jež se vyskytují v dvojaktovce NOVÝ ZAČÁTEK a stejně tak i v hudebních skladbách.)

Všichni účinkující se nyní postaví do řady a zaujmou postoj, jako by se chystali hodit své rekvizity na publikum. A přesně v okamžiku hodu světlo zhasne.
Tma vládne 4'33''. Když nastane světlo, nastal už i

2. akt
Skupina herců vstoupí na neutrální plochu kruhového zápasiště.
Skupina je svým složením etnicky, genderově, věkově a vzrůstem rovnoprávná. (Počet spoluúčinkujících závisí na finančních schopnostech aranžéra happeningu.)
Účastníci vejdou na scénu a zaujmou svá postavení. Jsou na jevišti rozptýleni a obráceni na různé strany. Každý má svůj oblek opatřen písmenem nebo slovem či libovolnou z kontextu vytrženou frází. Nenápadně si jeden po druhém začíná pomalu, velice pomalu svlékat své šaty a házet je svým kolegům, jeden kus oděvu jednomu, jiný druhému. Pak si zas začnou oblékat kusy oděvu, které obdrželi od jiných spoluúčinkujících. Jde o to, aby diváci viděli, že oděvy či spíš to, co je na nich napsáno, vytváří věty. Ovšem jelikož osvětlení scény se pomalu, velice pomalu šeří, až se úplně setmí, nikdo poselství vytvořené na šatech herců, neuvidí.
Když se opět rozsvítí, jsou účinkující nazí nebo skoro nazí. Uklánějí se a přijímají ovace publika.

A když se publikum zvedá, aby opustilo divadelní prostory, vejde Hamlet.
”Words, words, words”, přednese a uklání se s veškerým svým hereckým šarmem a důstojností obecenstvu sděluje, že zde představení končí.

A právě ve chvíli, kdy se diváci opět zvedají, aby opustili sál, kde se hraje, vejde na scénu Josef II. táhnoucí za sebou Wolfganga Amadea Mozarta. Císař Amadea pobízí, aby něco zazpíval. Amadeus šilhá na svou manžetu a ve chvíli, kdy se připravuje něco zazpívat, manžeta mu odletí stejně jako ve slavné Chaplinově scéně ve filmu Modern Times. Amadeus „improvizuje“:
„Se Bella ciu satore, je notre so cafore Je notre si cavore, je la tu, la ti, la tua / La spinash o la busho, cigaretto porta bello Ce rakish spagaletto, si la tu, la ti, la tua / Senora Pilasina, voulez vous le taximeter, Le zionta sous la sita, tu la tu, la tu, la wa / Se muntya si la moora, la sontya so gravora La zontya comme sora, Je la poose a ti la tua / Je notre so la mina, je notre so cosina je le se tro savita, je la tuss a vi la tua / Se motra so la sonta, chi vossa la travonta Les zosha si katonta, tra la la la, la la la.“

Josef II:
Your work is ingenious. It's quality work. And there are simply too many notes, that's all. Just cut a few and it will be perfect. / Vaše dílo je geniální. Je to kvalitní práce. Ale máte tam prostě příliš mnoho not, tak to je. Pár jich uberte a bude to bezvadné.

Amadeus:
Which few did you have in mind, Majesty? / Které z nich máte na mysli, Veličenstvo?
Hamlet:
The rest is silence. / Zbývá jen ticho.


Herci scházejí k publiku, a zatímco je z reproduktorů slyšet potlesk obecenstva a výkřiky hurá, rozdávají sáčky se semínky různých květin, pokud možno z různých světových nebo aspoň pěstitelských a klimatických zón.

Obecenstvo opouští auditorium. V předsálí se setkávají s výzvami jako: ”Chraňte akustické prostředí před znečištěními. Nemluvte zbytečně” a ”Buďte ke svým bližním ohleduplní. Nemluvte o nich špatně, když jsou v doslechu! a ”Naši politici a činitelé ocení, když vždy a všude budete tleskat jejich činům”.

(c) Vladimir Oravsky
překlad ze švédštiny: Jaroslav Suk (EWS)


Vysvětlující komentář od Vladimira Oravského:
Hra The New Beginning / Nový začátek znamená začátek nové epochy světového dramatu.
Kde se dříve hovořilo o „absurdním divadle“, činím důsledný závěrečný krok a uvádím „subjektivní divadlo“.

Bílý obraz je velice výrazný, tabula rasa, jež od diváka vyžaduje subjektivní obsah.
Není-li nic vysloveno, je to jen přirozený a důsledný vývoj pokroku dřívějších epoch, takže nyní konečně můžeme s přesvědčením říct: VŠECHNO je podtext, každý výklad je osvobozen od oněch OKOVŮ, jež znamenají slovo „normální“.

Je to, jinými slovy, DEFINITIVNÍ DIVADLO. Další SLOVA jsou per definition nadbytečná.