na další stranu
Jarmila Hannah Čermáková
D R A Č Í ŘEKA
BŮH JE LÁSKA
Až plamen v očích
poposkočí
zažehne jiskru v útrobách:
Strach
z lásky! Proč?
Neboť je Boží a přísná
Bez ní nerozmnožíš plod
svého rodu
nenažhavíš slzu
nenavážíš vodu
a plamen Eliášův z písma
ti sežehne tvůj kód
ROSNÝ BOD
Luční zvonek v stráni
vyzvání
stmíváním jarního večera
Oči jezera
mžikají bělmem luny ze sna
a teskná
náměsíčná Viktorka sklání hlavu
pod hřebenem splavu…
V souzvuku melodií
s posmrtně ztuhlou šíjí
míjí ji mrtvá Morana děsná
Pod tóny tone smích
šílených Ofélií
Z lesa vyběhla Vesna
ZJEVENÍ
Palčivý dotek
krásy
v pláči zmáčí tvou líc
Tak už to bývá že půvab sám se neusmívá
Že krása mívá vážnou tvář
a hlas jak zvonky sedmihláska
Víc nelze říct
než: Kráso trvej!
Jsi dech mé duše puls mé krve
jsi majestát i jiskra boží
a právem patříš na oltář
lásky
DRAČÍ ŘEKA
Růžoví kajmani
tekou
tvou tesknou
mělkou
řekou
Růžoví kajmani tekou s tebou do dáli
Růžové slzy
roníš
s korály
jasné
krve
kopí v tvé slané dlani otálí
Růžový kajman
může
být bůžkem
z hebké
kůže?
Růžový kajman smí být obětí!
Růženín stesku
mého
a něha
tvého kopí:
Blesk!
proletí Srdce protne ti hrot
Vzlykáš dojetím
v okvětí
říční růže
brk íbisův
papyrus z lidské kůže
sólo na syrinx píská doprovod:
Opály tónů
tekou
tvou tesknou
mělkou
řekou
Otálíš lásko Lásko otálíš
PANENSKÁ
Jednou
za sto let
až skončí pohádka o Růžence
půjdou
zas jiná
děvčátka
splétat věnce
Půjdou
vážná a tichá
v košilence pěšinou
zkropenou
pláňaty vlhkých růží
A chlapcům za řekou hrdla se úží
jak mají…
Jak mají žízeň!
Z BŘEHU NA BŘEH
Kde jsou
tvé Marokánky s višňovými rety?
Kde minaret
a vůně cigaret?
Kde je svět Orientu svobodný a smělý
jako let medonosné včely? Což všechny marokánské matky rodí aby zešílely?
GIOCONDA
Své ledví
rozťaté ve dví
nosíš na kopí
Své ledví a plíce
Co dodat víc?
Kdo pochopí tvá slova! Slova!! Slova!?
Láska je vdova Hamletova: Ta smrt
co žárlivostí stůně i s Ofélií na dně tůně
Ta šílená
co staví matky křižmo
na ostří křižovatky otců a synů
Ta co nese vinu
navzdory trpké nevíře Bez adorace Bez anděla
ta věčná Panna v bráně těla
co dělá z dětí rytíře!
|
