na další stranu
Rostislav Opršal
BALADA O TOM, CO JSME
Z houpacího křesla na verandě vesmíru
Večernice vzchází večer Jitřenka zas ráno
kocour Měsíc na klapkách klavíru
přichází s vlastní hvězdnou karavanou
jak ve smlouvě s Osudem má psáno
V trojúhelníku neuděláš úhlopříčku
a jsou věci co se maximálně stanou
psím hovínkem na hvězdném chodníčku
V putyce U Velkého vozu zatínáme sekyru
žijem na dluh času hrajem si na schovávanou
sníme si jiný život na potištěném papíru
Víc než manou živíme se nadějí planou
honíme se se za fatou i za morgánou
za groš prodáváme dušičku
však v konci nejsme víc než - ano
jenom to psí hovínko na hvězdném chodníčku
Nač my komedianti dosáhnem?
Na Shakespeara nebo na šmíru?
Jsi Moliérův lakomec nebo buřič Cyrano?
Kdo lásku má s penězi je na štíru
jak je to lidem obvykle dáno
a motýlem zůstane jen Manon
Hodil bys růži do kostela človíčku?
Tvoje přiznání leží nepřiznáno
jako psí hovínko na hvězdném chodníčku
Přijde čas a Brano za námi zavře samo
zamáváme na třetí sudičku a
sedneme si do trávy před nebeskou bránou
My nová psí hovínka na hvězdném chodníčku…
|
