na další stranu
Rostislav Opršal
PAN BYCH
Naše stará domovnice honí pana Bycha
v našem starém činžáku z poschodí do poschodí
však kamarád mi říká
to se třeba vstřebá
však ona to rozchodí
Tenhle pán má pohled vždycky trochu stranou
na chodbě ho potkám ale on jako by nebyl
říkám dobrý ráno
on mlčí jako pařez
já bych se z něho zjevil
Ani vlastně nevím v kterém bydlí štoku
jestli je tu na návštěvě nebo už je zdejší
byv zastižen u výtahu
vyšle mi jen úsměv
japonské Mony Gejši
Občas vyjde před vchod krátce na vycházku
s cigaretou tiše zírá do neznámé dálky
tipuju to na gitanku anebo gauloisku
zbydou po něm pod balkónem
dva tři nedopalky
Když pak někdy pozdě večer nakládám se do vany
a náš dům i dvorek unaveně ztich
v sklepě slyším varhany
fugu hraje s gustem
Johann Sebastian Bych
|