na další stranu
Rostislav Opršal
MOJE ZEMĚ POD NOHAMA
RADOBÝL
(Intermezzo I - Čas:
„Náhrobkem já ho přikryji.“)
V hoře z čediče roste kříž
Kůži hladit může
horký kámen a
horká tráva
Naze vyzývavá
Zmámená nahotou je hlava
A krev
A duše
Slunce velký sebevrah
znovu hoří ale neuhoří
Vůle Boží
není běžné zboží
a ryba v moři
se neutopí
Prostě plave
nemá strach
Žádný strach nemá
Neúkojná duše k nesvázání
Co snímá poezii z kříže
Slov
Strof co budou slyšet
Když pomyslíš na domov
Neuroníš kapky klišé
Ani
Neúnavně pohled dráždí
opuštěné ňadro Řípu
na nepanenské hrudi Čech
v posledním zrudlém polosvitu
v kostelních sklech
ohně uhoří tu
a v hrdle zkrátí dech
navždy
Zůstává tu kladivo slov
Hynka pádícího k smrti
Pyšné srdce zvonu v hrudi
Rozvášněný kov
Černá dáma strachy v mlejnku drtí
Noc
Stvořitelka vdov
Železný kříž stojí na Radobýlu
Další básníci plynou u dlouhém dálném běhu
Tam
Hledajíce svého břehu
Nacházejí něhu
A odvahu
A sílu
|