na další stranu
Rostislav Opršal
ZEMŘEL KAREL SÝS
S Karlem jsme si psali, viděli se několikrát, v Kostelci v Secessi u piva (i s Evou Frantinovou) jsme si potykali, v hlavě mám pořád jeho radu „piš, vydávej, oni si to pak přeberou“. Jako mimopražský to mám složitější, letos nám to nevycházelo se potkat, naposled mi napsal „Díky moc, ale lítání po doktorech bohužel ještě neskončilo a já nevím co bude zítra. Tvůj Karel“. Přání k narozeninám, co jsem mu poslal v pátek, si už asi nestačil přečíst. Vím, jak vzpomínal na to, jak jeho, mladého začínajícího básníka přijal s bezprostředností a zájmem František Hrubín, když mu zaklepal na dveře,stejně tak jako to udělal on se mnou. Tiše jsem doufal, že další knížku, až ji budu mít pohromadě, zkoukne on svýma zkušenýma očima. Nedočkám se, další fotky starého Kostelce už nemám komu poslat a doma na poličce sehnané první vydání Newtona za neúrody jablek mi už podepsat nemůže.
Chtěl bych říct i víc, ale napadají mne jen slova, slova, slova…
Ro
BÝTI BÁSNÍKEM K.S.
Maminko, to není špína!
Jen jsem si všechno poctivě zapisoval za uši.
Tak zůstalo
hvězdné nebe ve mně
mravnostní zákon nade mnou
a duše mohla toužit…
Kde zůstalo
kladívko které přibíjelo hřebíky – Písek, Kostelec?
Kosočtvercura kruhu je zapeklitá věc
už od školních lavic.
Alberte,
proč se nedá koupit trocha časoprostoru navíc?
Interakce, akce, reakce – přírodní zákony jsou k nepřečůrání
jasná zpráva.
Za zákon o gravitaci nemůže jablko
ale Newtonova hlava!
Jenže co vůbec člověk?
Och ne
pro ideály válčí
pro lásku blbne
třeba jako když pro svou Kateřinu
Potěmkin stavěl vesnice z překližky.
To za Karlem S. z bujnosti těla i duše na chodníku rozkvetly Pegasovy koblížky
coby chléb vezdejší
pečený v ohni Laterny magiky slov.
Tak kde všechny jsou?
Na místech
kam básníkovo pero ani Železný nedohodí
vytesané do totemu
jsou adresou
kam posílám mu otázky:
- Jak dlouhá je brázda za tvou lodí?
- A co bylo napsáno na tvém šému?
RO
MINUTOVÉ BÁSNĚ
* * *
Hodiny
krajina s nepokojem
v pokoji tisknou tik a taky do ticha
sedím za sklizeným stolem
poslouchám jak
za oknem kvete řeřicha
* * *
Světu hlady
kručí břicho
Pro všechny stesky boží!
Dějiny jdou na snídani
u Tiffanyho
* * *
Říkáme ženám slova
co neměla by
zplanět:
jste andělé
kterým křídla raší
na opačné straně
* * *
Ve chvilce chvil
jahoda krátkého doletu
do tvých úst
červené rty ještě více zčervenaly
neminula cíl
* * *
Praskot větví v ohni
je poštou času vrácená ozvěna
pravěku v nás
hledím do plamenů a vzpomínka
na dnešní lov sublimuje
na úžas
* * *
Přijdeš
vstanu od baru
vykročím pravou nohou za jeho práh
v modrém kouřovém oparu
nabírat svět po lžičkách
* * *
Kapky
malí hrdinové bijí
hruděmi do kaluží
déšť je právě v říji
válečné bubny
nesou se zmoklým
ovzduším
* * *
Minulý čas
zabalený v celofánu
v poledne na jeho počest kanón vydá ránu
na gauči po obědě zůstanu svinut
v mateřské školce malých minut
|
