na další stranu
Rostislav Opršal
DRUHÝ LEDNOVÝ SONET O FILMU V HLAVĚ
(Kozoroh)
Štípu se čerstvým mrazem do tváře
ztuhlé nočním nespánkem
držím své sny pod zámkem
ať nezmrznou než vyraší mi na jaře
Snů je mnoho zámků málo
děravou kapsou zmizely k nim klíče
místo myšlenek v hlavě jen kýče
nic co by za krátkou řeč stálo
Jen ty a ve sto zrcadlech ty
jako sekyra obraz v srdci zaťatý
promlčí ztracenou pantomimu
Venku se leden drží za kliku
jako slavní rytíři z Blaníku
nevyjdu a prospím celou zimu
TŘI PRSTY
Tři prsty na tepu doby
kašlající a horké
jako z nuceného výseku
vývar hovězích kostí s morkem
Tři prsty na hrdle cítí nástup dechu
na prostěradle leží pach
skončeného milování a malý mokrý strach
Že zítřek spálí mosty
postavené včera
velké přestavení čeká
(než bys do tří napočítal)
rychlá derniéra
|