na další stranu
Olga Nytrová
SKRYTOST
Je to dar, záblesk duhy
nad krajinou duše
hle moje cesta ozářená
na okamžik prosvícená
Cesta nese na okraji mé jméno
má příchuť, kterou jsem tušila
otevřelo se – co bylo tak dlouho skryté
ZKOUŠKY VZTAHŮ
Rodinné vztahy
jsou celoživotními zkouškami
démoni vylézají z podvědomí
v neklidné psyché tíží červivá jablka
zvnějšku se zdají tak nádherná
Nové a nové rozcvičky vztahů
každý den
už bolí všechny svaly
utrápené já by si přálo
malou předchutnávku ráje
Spalováno zášlehy cizí zášti a žárlivosti
odpoutává se a vzlétne k obloze
NEUHASITELNÉ SUDIČSTVÍ
Kolik zlomených bytostí potkáváme
pískem deprese zasypaly svou studnu naděje
hledají v bludných vodách
skrývají svá zranění v cynické náladě zhrzenosti
sarkastickým tónem vystavují svou ublíženost
chraplavě vykřikují: já mít trpaslíky tak mně vyrostou!
Nedokážou vystoupit z bludného kruhu
svázáni pýchou a neuhasitelným sudičstvím
OČI NEDŮVĚRY
Někteří si střeží své území
s úporností loveckých psů
Vlídné poutníky
rentgenují očima nedůvěry
nevěří, že se jim dubové listí
může změnit ve zlato
A tak spílají osudu
rachotí prázdnými hrnci
ochotni naplnit je čímkoliv
Mezi úpornými prsty
se jim plazí zčernalé rodinné stříbro
NAŠEPTÁVAČ JAGO
Jago našeptáváč
ten výkonný umělec zla
si nachází své cestičky
Svůdné a ničivé
kouzlo osobnosti
se ovíjí kolem
znejistělého a drásavě poraněného bytí
které by nemělo propadat
výčitkám a jedu lamentací
NIC NEMUSÍM
Zátiší v zeleni
pod slunečníkem
Hluk autobusů a aut
je slyšet
ale já vypínám
a nořím se do oázy klidu
Nic nemusím
všechno se dá odložit
podávám ruku
vnitřní samotě
protože už rozumím cestě
|
