na další stranu
Olga Nytrová
PROSINCOVÉ TICHO
Tichost snášejících se sněhových vloček uklidňuje
a pokrývka z nich připomíná bílý kment
Světýlka v oknech mají dětskou hravost
vánoční svícny majestátně září
Pohlazení je to nejtišší
co duše očekává
Srdce se podobá nejmenšímu světýlku
které spojeno s Láskou
nikdy nezhasíná
SLOVA NAŠLAPUJÍ PO ŠPIČKÁCH
Vánoční květ rozjasnil prostřený stůl
naslouchá bramboříkům na okně
jedloví voní slabikami pryskyřice
Ve vůni vanilkových rohlíčků
náhle rozpoznávám purpuru dětství
Svíčky s obrázkem Betléma
mají nejklidnější plamen
jaký je člověk schopen vnímat
A slova našlapují po špičkách
ve svatém prostoru Lásky
KOSTELÍK
Vánoční kostelík na stole
bílý keramický
svíčka v něm září
zlatý kříž na kupoli se leskne
prostor vydechuje tón svatosti
Vánoční nostalgie
se dotýká uklidněné mysli
melodie smíření
se v nitru rozhostí
ADVENTNÍ ČAS
Bruslily jsme se spolužačkou
na zamrzlé tůni
nazývané Zděř
malý kousek od radotínského toku
řeky Berounky
zasněžené pole se vlní
keře mají sněhovou pokrývku
Vrby se tu majestátně sklánějí
nad hladkým ledem
Ticho je velebné
pomalu se blíží soumrak
Duši těší vnitřní vůně adventu
příjemně unavené bruslením
s Boženkou společně mlčíme
Obě se těšíme domů
na horký čaj s koláčem
rodinnou blízkost
tajemné očekávání
ANTONÍN DVOŘÁK
Jsi šlechtic a rytíř hudby
V tobě vře a tryská gejzír tónů
vznášejí se k nebi na holubích křídlech
když se díváš za vlaky svých snů
Bílý kment je položen na tvých ramenou
proměna LIDSKÉ bytosti do nového světa
Tvá Novosvětská symfonie
cestovala s kosmonauty v Apollu 11
na Měsíc jako nejcennější hudební dílo
modré planety
HOUSLOVÝ SEN
Stoupám po dláždění
Nerudovou ulicí
strmé paže cesty pod Hradčany
mne vedou vzhůru
Tajnou ozvěnou
zvou zvuky houslí Duše strun zní
může za to snad domovní znamení
U Tří housliček?
Kdo tu žil a stopu zanechal?
Dívám se na Dům u dvou Slunců
Kdo zlato na obloze roztavil
a vepsal nad Petřín verše
které doprovází houslistka
snící v objetí hudby?
LUDWIG VAN BEETHOVEN
Hrdá tvář Beethovenova
vyzařuje vůli a citovost
Ludwigovy chlapecké prsty
se dotýkají varhan
zní cemballo jeho mládí
Vize Ódy na radost
prochází zrajícím nitrem
ví, že jsou otázky
na které se nedá odpovědět
jinak než hudbou
Tuší jak oslovit lidskou touhu
protože vstoupil do žhavého jádra
svého poslání
Mistrova hudba vpečetí do duše
poselství lidstvu
|