na další stranu
Ester Nowak
BRATROVI M.
(srpen 2023)
Křišťály, zkamenělé slzy.
Stojím v bývalém
františkánském klášteře
a myslím na tebe.
Na život bez náhod
a jak důmyslně spěšně
provedli soudruzi akci K.
Mohu pochybovat. Ale
nezbývá, než uvěřit
slepou Láskou...
v její Podoby.
V přízemí
válí se fauni, nymfy,
spoutáni bohem vína.
Agrippina nestihla
cosi doříci -
a nebude to jistě
pro škodu lidstva.
O kousek dál
na chodbě stojí
černobílý odpálený kostel.
Barokní
Svatá Kateřina.
Myslím na tebe.
Na všechny živé popely.
QUERCUS ALBA 1
1 Dub bílý; slov. hříčka – lat. alba – také svítání
Nemůžeš spát.
Kaštany bubnují
na stěny podzimu
a ani tobě let nepřibývá.
Chtěl jsi jít rychleji
zatímco cobydup
přichvátá svítání
pod paží hodiny
bolest od páteře
a v mysli plátno
na němž sní
starý vykotlaný dub.
Jsi pokořen.
Široký kmen
větví čas nad čelem.
Prosíš
alespoň o malý Pokoj
z jeho pevnosti.
ŠÍP
Střílíme do vzduchu...
Jen nezabít.
Kdo ví.
Svět obchází
sám sebe
dokola kolem svého
ocasu.
Ale řekni, byla by to škoda.
Spatřit, oslněn
a potom již nikdy...
Nikdy nezahlédnout, nehledět.
I bezelstnost má
svůj vlastní chtíč.
Předeme. I kočka
přede.
Zárezný čas
jde proti
proudu
proti větru.
Zalézá za vše
co lze si představit.
Vrátíme se?
V zákoutí sbíral jsem
zraněné stopy
dávného anděla.
Tehdy bylo mu
sotva deset let.
U KUKAČEK
Kdo letí?
-čas na holičkách.
Dochází nám slova.
Můj otec ulehl
a povídá:
"Vyrobíš si nová..."
Nevím, co dodat.
Ještě cosi
zbylo na židli.
Polomna.
Nad hlavou dřevěný trám.
Sbité vteřiny.
SLOVEM
Říci to
beze slov
mezi stěnami.
Anebo rozotvírat les
až hnízda ve větvích
zvolala by
rodnou ptačí řečí
- sňala by tíhu i let
a jiná znamení. -
Zmlkl jsi.
Neboť mateřština
je řeč přímá:
Je nabíledni,
že nemůže být čistší.
|
