na další stranu
Zdeněk Marvan
STREET SINGER
Stála tam
svázaná
akordy větru strun a svých zlatých
vlasů a špatně naladěné
kytary
Stála tam
ponořená
do záře tolika chtěných návratů
ke všem bezelstným dějům smiřlivého
plynutí
A zpívané obrazy
vystřelované
společnou pamětí prorážely vzduch
a nikdo neunesl tu tíhu kamenolomu
svědomí
A pak se otevřel
tolikrát
zamknutý rodný dům strachu i radosti
kde plechový bubínek vybubnoval
ztracené
Stála tam spolu
s chlapcem
nikdo nezpíval k rozladěné kytaře
a nikdo nechtěl opustit virbl chvíle
smíření
A tak tu zůstal
podivný
otisk v prachu ztracené ulice
kde ona stála zpívaná větrem
zlatých vlasů
Stála tam
ruku v ruce
s chlapcem s nezpěvným hlasem
spolu utopeni v hudbě pošetilosti až
nebyl čas aby se vrátil
DÍVEJ SE
Strašný vztek
drtí
růžové obrázky dávných vzpomínek dítěte
čas uvádí mýdlovou operu
tolik tolik nasypaných emocí
Strašný vztek
nad vším
vítr si pohrává s každou prožitou bublinou
jenž naráží na trny snů
malých dětí
A tak najednou
malý kluk
stojí na té dlouhé zvláštní ulici
která nemá konce ani začátku
zahlcen světlem nepoznání
Jdou tady v řadě
výjevy radosti
barevné jak usínající javor v listopadu
a stárnoucí slunce přidává
hořké rady kibiců
Úžasný lunapark stínohry
spouštěný
gejzírem nechtěného konce vykřičeného
na louce bez duhové rosy
bez dlaně pohlazení
Ale to není
vztek
dlouhá prašná ulice se zvedá a šplhá
ke kopci nad městem
a obrovská síla tě zvedá z kolen
Na kopci bláznů
radostně
křepčí všichni co neuvěřili špatným proroctvím
to není vztek ale vzpoura
malého kluka stoletého času
Ulice zvláštní
dlouhá
zvednutá vzpourou cílí na všechny
co nejsou ztraceni a tak jdou
z jednoho začátku do druhého
Dívej se na ten
kaleidoskop
jak umíněně otáčí barevná sklíčka
fontány neumlčených předsevzetí
protože to není konec
Dívej se jak ten
kluk
klopýtá
a krotí
stoletý čas
|
