na další stranu
Zdeněk Marvan
VLADIMÍROVI
Ruku podávám
Nešetřim slov
Příteli
Není dost díků za co jsme prožili...
Bzenec
Tak blízký tu vyvstává
Dívám se tvým pohledem
A ač jinde a dříve narozen
Skrze tvé básnění jsem zde
S tebou za hranicemi všeho
Obestřen slavností světla...
Hosana...
NÁVRAT
Sedím ve Varech Villa Smetana
A pozdrav z dávného dětství
Mně tak silně dojímá
Příteli
Závidím ti Bzenec
Tu vísku plnou vína a obrazů poutí
Návrat do všeho
Tak urputný protože nic není sečteno
Průsvitná a krásná sestřenička
Nás spojila
Oba ji známe
Stále nás zve
Nedovolí překročit ten nesmyslný předěl
Nejsou zakázaná rána ani večery
Jdeme ruku v ruce té dívenky
A není konečného dne
Kde barevní ptáci prolétají
Osudová okna ven a zpět
Aby nás uchlacholili...
|