na další stranu
Eva Frantinová
ZÁDY K SOBĚ
Předplatila sis funus lásko
boží…
(všichni tu jsou a nevidí tě
na úmrtním loži…)
SVÍTÁNÍ
Šlépěje v kalužích rosy…
(jdou sít anebo kosit?)
PRACH
Otřít se o hvězdy alespoň rukávem!
SRDCE
Nocí se srdce roztluče
(je ještě v záruce?)
NĚHA
Květy pod hlavou v nohách led…
(kartáčuje nás naposled?)
XXX
Nasral si do not
tlesknul mi do daní
POSLECH
Minuta ticha za ty co nedýchají
dýchá…
SMRT
Plíží se námi – jako zvěd
k ohništím Naposled…
LÁSKA
Podráží boty zániku
(obejde každého)
CO BUDE
Co bude po smrti?
reproduktor zapnutý
vypnutý
smích předplacený
nezaplacený
divoká jízda
vybraná hnízda
z péřového spacáku hvězd
nevystrčíš pěst
slza co věčně kane
nemá pozůstalé
a kar se nekoná
ZE SLUCHÁTKA
Haló
zde oddělení přetržených básní…
CHTĚL BYCH
„Víte
některej starej člověk je tak sečtělej
že je tím sežehlej
některá babička vás už nepoznává
jako ta naše
spolkla gumu
jako ten panovník ten měl manželku
měla černý zuby kouřila
a cucala mentolový bonbóny
jmenovala se Sisi
tenkrát
každej byl vykloněnej z okna
a Ferdinand stejně musel něco tušit
jet ve vlaku a říkal já si tu připadám jako v hrobce
za dvě hodiny byl mrtvej
válka začala
já být papežem jednou za rok
bych vyšel na balkón a zamával
za to bych bral peníze
chtěl bych vymyslet stírací losy hříchů světa
jsem nejmenší ze třídy a dělám si soupis
velkejch lidí co byli malí
a naopak
mám historickou společnost jmenuje se Prach
vyšší kategorie
jsme tři scházíme se ve tři a na tři hodiny
u nás doma
máme téma Rakousko
chtěl bych žít v tý době
strašně bych chtěl chodit do lesa v saku
to dneska vypadá divně
jako když se přehrabuji v myšlenkách
přehazuji je
třeba přijdu na nápad…“
ZAMĚSTNÁNÍ
Národní kyvadlo…
DEN
Pobírám divy Vendy:
ráno zapíjím svý daně
v poledne pečené drůbeží kostky na Slavíně
( také Goethe miloval kuřecí Výmar)
večer prostírá strach
že nebude kam nejet
ani do Zmizíkova
zůstaneme v Přibitém
nic nového pod puncem
všechny řeky tečou do hoře
a ty
oblékáš slovo
(zase naruby!)
XXX
Mým osudem je spěch
svléknout se do blaha
nechat se vytesat prima busta
jak velké šíré rodné panny
jak báseň na klíč
okno za okno
se staženými kotletami
sedla pro nevyhozené
až rosa padne na kámen
mým osudem je hněv
zdražené hvízdnutí
mezinárodní žízeň
vraťte mi psavné
tropy posečeny
mrazy posvěceny
na naočkované hlukem ticho nemůže
naočkovaní tichem odejdou do hluku
pokud jsi pramen kde prameníš
kde začínáš
pokud jsi kámen kdo hodil
pokud jsi lávka vyjmenuj kroky
pokud samota v zubech drtíš roky
potkat Gaugina
na české lávce
barvy kolem jdou
zelená s okrovou
básně k podtržení
i k zavržení
na tričku u Orlice vážka
nejdražší značka
vír s tebou
i vrazi řeknou do objektivu mír
i slepé střevo bývá vidoucí
nejen ve splínu lípy
zašli mi jaro
jeden nepovinný přítisk k lipám
besedy pod pipami co je s vámi?
život zaparkovat pod lípou
Svatopluku kde se tu bereš?
nejsem dnes ve své růži
mám Mandelštamovy osypky
mám rád všechny Poděsany
básníci žijí v nejvyšších patrech jako proroci
svítí do noci
už píšeš také zlevněné básně
ani noha ani boha
soumrak hlohů – podívej
zavírací hodina
vína po kolena
navrch mana
poezie i dráma
piš piš
Mojžíši máme si pospíšit?
po mé generaci sál
bez hudby bez ovací
Eliáš?
vždy jen náš!
krok i šlépěje – stíny
na plátně Palestiny
k láci vždy dopraven
báně kalilejská
ach Palestino
ty jsi víno co mi bere dech
Izaiáš to dotáhl na zasmušilého umělce
básně ho poslaly sedět
bydlí na ztracené kartě
„na kolik flešek vejdeš se dnešek?“
tak už to chodí
dědeček na pokračování
babička román
na každém stole tekuté dvoření
ty kolik dioptrií potřebujem na válku
kolik nablízko abys přečet zlo
odkud jsi? Kdo tě založil? Kdo tě zruší?
Blahynko cinkni!
věčnost je nastavovaná
v řadách jdem
shrbení přesností
básně s chodítkem – a potřebují ještě vzít za loket
ty s pomníkem
hlavně překročit pranice
elektrický bloud v každé ulici
za pravěkou cenu
báseň někdy nedolehne
když dolehne tak nedoléhá
jsme hodiny natažené časem
miluji cestování
tvým vlasem
lipové ržání na všechny strany
odjíždím v sedle vůně
s paletou
tak odjíždějí milenci s mýlenci
odlétám k zádveří básně
dědovy prošlapané rýmy
aktovky smutku
ruce Helenčiny
obloha bez mráčků
bez čárek bez háčků
žijeme v Mezérii
Veršovič s Houslenou Smyčcovnou
Stěhomír Neklidný
posloucháme staré tresky
uhitujte se u nás
jsme list z Nezvalova trhacího bloku
magické místo u studánky
vyvolává a ustaluje
mé černobílé stránky
|
