na další stranu
Eva Frantinová
SEN O TŘECH KRÁLÍCH
Aj byli ze dřeva a místo očí topasy
které jak šest zářivek podsvítilo ruku Páně
zjevení jemuž v lednu odvádíme daně
přitahováni za srdce i za vlasy
Já po celý den hladila tři díla
nakonec ale sošky králů v krámku nekoupila
ani přes přízeň ceny
ani před bruskou obdivu co pracovala na tři směny
nad umem řezbáře i lesem co se kácel...
Víš je dar sledovat (byť jedinou!) třísku
nicotám vytržené pero
smrkového vodotrysku
co snášelo se k poznání že celek pro ní neuniká
a že je brzo honit v ráji bycha
kterému drnčí za ocasem zlostí
šílené piksly - naše povinnosti...
CHLAPEC BEZ RUKOU
Otče náš kdes byl A kde vůle tvá
když se To objevilo na nebesích
možná byls v domě jiných chlapců
a možná jsi je učil žít v kleci
Nicužnestvořím
Nicsinepodám
Mýdlou nohou
Jazykvmisce
otče nás kdes byl že tu necháš
přibít nad postelí
černý štít z babiččiných šatů
kolem nějž střely zapršely
BAGDÁDSKÉ PLÁTNO
Zatímco jsme podpalováni láskou
fantazií letí okřídlené uhlíky
Něžná dráha se rozsypala
v pruh popele
lidé
pod prostěradlem
stejným jako naše
jak grilovanou růži zatínají pěst
v níž cedí olej
přes bolest
NA TYKÁNÍ
Ten den nám malířka
do dlaní vtiskla katalog
věnec konvalinek
pod kterým visí rukavice
zelení rámované pukance
mechový kámen
a přesto otázka co na válku říkáte
vyšlehla nad kalíšky vodky
- plamen...
ZABIJAČKA
Jenom pár kviků Je tu opera
S libretem jitrnice cpe se do pera
Jen lístek přivanutý Lístek majoránky
Jejž citron vhodí do růžové
Schránky
Jen prejtu rozparek - pekáče na dvoře
A báseň
krákoře!
OSUD
Možná jen nit již pavouk tká
V nezahlédnutých rozích
Ta rozvrzaná houpačka
( a musíme se vozit)
možná jen hudba - vede mlčením
ke slovu které říká: vzdej se mi!
Možná sen z jihu Zlaté klasy
( za rohem zlevnili ti ananasy)
Možná tma - a srší z ní elektřina
Nikola Herlea zpívá
A možná přelomené
párátko
(život je ešus
z družstva Nakrátko)
RADOST Z LÁHVE
Podívej - vzlétá víno
(ptáček okroužkovaný
rukou Rossiniho)
|
