na další stranu
Jaroslav Holoubek
ROZHOVOR NA POBŘEŽÍ
Prázdný stůl a židle křížem
volání hrdliček z korun palem
Nekonečná bitva u Salamíny
na hřbetech vln poskakují vojáci
jako by doposud žili
Z minaretu nad obchodní uličkou až dolů k přístavu
svolává muezzin muslimy k modlitbě
Moře v obleku se dopídilo neklidu v skrytu Alláhovy duše
Boží oko nebo satanova tvář
v podzemním bunkru
zběsile tříská do kláves
piáno utíká co může
daleko daleko je olivový háj
Příboj je zkrvavený srpem měsíce
Za mešitou se z rozhovoru vytrácí naléhavost
U bran noci se slovanský příběh vydává svou vlastní cestou
Dotkni se ještě jednou všech mých snů
Zmámeni na vrcholcích hor
zapomínáme na bláhové představy
že to co je nad námi
už není jako dřív
Vzrušení stéká z podpaží do klína
Předkloněné loutky
nedotažené šrouby mezi zoufalstvím a nadějí
Odpojen od davu a veřejného zájmu
ve větru povívám jak utržený telegrafní drát
Na dotykovém displeji tvých ňader
rozesílám milostnou báseň do celého království
Tvé tělo jako sprcha slov
přítomný čas je v každém z nás
píšeš si deník
z plných plic
dlouhé vlasy svázané kolem krku
A mě dál vede cesta která nikde nekončí
vítězí pomíjivost nehostinný apeiron
Iskele a Famagusta, Severní Kypr, 6. července 2013
|
