na další stranu
Eva Frantinová
ČASOVANÁ RŮŽE II. ČÁST
(dokončení)
padlá dívka na zrušeném zájezdu
a účast?
doktor straší doktora: zhebneš ale před tím
odevzdáš 30 Kč na prkno!
možná ti prozradím návštěvu poslední tváře
než stočíš hlavu ke stěně…
možná ti prozradím jak to s tebou skončí
možná v lese na houbách – budeš se natahovat pro hříbek
zahrajou ti lesní rohy sám Stich Punto
možná v koupelně
Helenčin syn Jiříček se svalil v koupelně na dlaždice
já ti ale – do té doby – navrhuju lázně
pláč do pohárku u Vřídla
než začne máj
Kolik já zažiji májů
ach jeho dnové z kterých se neutíká
do postranních ulic
nežli se kyselina vrhne na toho kdo hodil
happy hours every day
slyšte Písně o mrtvých dětech ty pro popálenou Natálku
slyšte Chárona
veze možná fáč naděje a nemá kde přirazit
a my také jednou pojedeme – už s jinýma očima
přes stanici Klamovka
přes údolí v kterém se shromáždí všichni
emigranti exulanti zbabělci věrní
všichni ze skal i písků ze soli i z cukru
proč vrátili se do vyhnanství?
sole…
a co dělají u hrobek proroků
jimž vyšly v kartách jenom nesplacené účty
co ti je?
Chopila se mne báseň
sotva si dohřeji svoji polívčičku odběhnu za nápadem
sotva se uložím rychle vstanu
vstávám v metru a tlačenice mi leze do básně
pouštím sednout studentku: Jé pane vy jste hodnej!
a já si stáhnu kulicha víc do čela
komu se to stane na chvíli být mužem nebo naopak ženou
s notýskem na slovíčka
poprvé se mi to stalo s básníkem
děti se ptaly: Kam jdou ti dva pánové?
nejstrašnější je ztratit fixku na ulici
jako když pozoun spadne do vína v Janáčkově kotlíku
nad nímž se sklání Anton Bruckner
a počítá kruhy
pak žebrám v Levných knihách o novou
nejde otevřít
násadkou trhám jak soustem
Slovo je hlavice s nejdelší dráhou letu nese báseň
použít slovo jako stavebnici je umění
nemusí všechno končit střechou
ale oči musíš mít všude
před chviličkou jsem našla na refýži kovovou padesátikorunu
a jednou u Žlutých lázní na zemi papírovou dvoustovku
a jednou – při listování Národní politikou
na obrazovce počítače
vypadl na mne článek jako z tramvaje
kterou jsi zrovna jel navzdory času i ty
prastrýci Jene
který jsi mluvil ve verších
maloval
a sám si svázal Rychlé šípy do kůže
a nakonec jsi skončil jako mumie
Nechte to kolovat
podal nám děda Večerní Prahu
kde se psalo o smrti
dědečkův bratře
představuji si kdo tě balzamoval
noviny se ztratily
ale teď jel jsi se udat redakci do telefonní budky
krátce poté cos v Celetné ulici namířil místo na sebe
na milou Cecilku
služebnou
protože s tebou už nechtěla mluvit
a noviny dál psaly: Povedený trojlístek ze Žižkova
vylákal z obchodu majitele látek
nám už známý J.F. mu volal z nedaleké telefonní budky
ostatní komplicové
látky vynášeli ven…
Neznám ingredience náhody ale mají pokličku
nejen na štěstí a na risk
kdybychom žili ze štěstí
před první třídou všichni by odešli
štěstí je Minutový valčík
kdo se s ním dře do konečné rychlosti
Schumann si přehrál malíček
s klavírem byl konec
ale Brahms se zamiloval do jeho Kláry
je o tom zpěv lesního rohu v jedné Brahmsově symfonii
sbohem umí krásně a táhle výti
ometá se kolem kořisti
a potom zaútočí – samo raněné
a nevadí že v krátkém sólu
že to není kadence ke konkursu
že je to jen pár jinak poskládaných tónů
na které tady huláká puzzle z každé výlohy
jak okradený oligarcha…
počítám Kláro před spaním
kolikero to přineslo neštěstí
neštěstí B a S neštěstí K a S neštěstí K a B
neštěstí B a K neštěstí S versus S a neštěstí B versus B
a co kdyby to všechno vyšlo jinak…
kdo má na tuhle násobilku vyhoří
ale dílo?
vesluj dál mezi tím ty tohle dobře znáš
ptej se na hráče možná vyjde šestka
pod každým nástrojem
býval přece složený taneční pořádek
bingo!
Já
píšu báseň na houslovém pouzdře v tramvaji
kdo rozebere život opon na součástky zkoušek?
generálka Prach
jsme křížové šroubováky
než bedna Glagolské mše povolí
než koncert Emperor zazní
u plechových nástrojů celá rodina Plechatých
a možná jsme stanicí Hlušičkova která slyší
a možná jsme skihusy bez peří a sněhu
osamělého lyžaře svezeme na Ještěd a stojí nám to za to
tak prosím vraťte mi mou ves!
dole dál běží akce Sněz co můžeš
žerem se od hlavy po ocasy navonění parfémy
pro mamon stáhneš z kůže kararský mramor
ale mně dýchlo štěstí do tváří: propíšu cestu z Náměstí Míru
až do stanice Hlušičkova (cca. 40 minut!)
na krku rolničky
a v srdci bolno jako by z něho kdosi vytáhl právě oštěp
píšu si na koleně na houslovém pouzdře
zatímco vy si kradete i vlastní orgány
chcete záložní játra?
já se kouknu do pořadníku
je stále stejnej jako byl dřív na Spartaka
chcete být sami trezorem a ve svém ghetu
kam nedopadne ani paprsek ani dětská píseň
Hrálo si koťátko na trávníčku
sahalo pacičkou po sluníčku…
Leť básni už je čas
jen pro vás posílám vlaštovku básně
vy ještě chvíli půjdete po mramoru růžovém
nežli noutbuky bez ohňů uplovou
jak porouchané elektrické krby
možná jsme blízko sebe
šalmaj zní
vidíte do střev a do pružinek mezi obratle
ale nikdy nespatříte co se děje v zaťaté dlani
třináctiletých
že nepojedou na tábor protože je to drahé?
že budou chodit týden do béčka?
pro moji generaci neznámá úsečka
Danielův šmitec kterému vypadlo y
šroubek na konci dřevěného prutu – utahuje žíně
a bez něho se žíně pokládají
i s hudbou končí
a nyní zavedu vás do sálu boty nechte tady
máme erární
tady v chuchvalcích vlastních vlasů lidskost leží
přestali ji krmit
ti nejbližší
také mají bulimii
jejich vnuci si hrají: Chcete vidět můj luxusní bejvák
zeshora? zezdola?
jsou tam zombíci mrtvý lidi
nebojujou
proč
mě jednou zabili
bojím se jich já jsem kvantově uzavřená
pozor hlavně na toho s lukem
něco ho zmutovalo ale až zajde měsíc
shořej všichni
a já pak začnu střílet dostanu od něj za to věci a jídlo
a teď se musím zazdít
dívejte už vycházejí
možná se dostanou do mýho bejváku
tak vás ještě provedu
začneme zvenku na moři tu mám zahrádku
skleník nebojte se jdem po schodech
tady se snažím pěstovat růže i vodu jsem sem zavedla
tady mám cestičku udělala jsem ji rukama
a tady čtěte Rozbij dlaždice to musím takhle ne pěstí do mobilu
jinak se nedostanu k pokladu támhle je
přistavím pochodně líp uvidíte na zlato
ale pak musím odletět jinak zemřu odletět touhle chodbou
ještě jí pořád kopu…“
za koho budou vnuci kopat?
musí dodělat chodbu s ploty
a ještě šetřit na záchranné klíče
save my
udržuj mne bože
drž mne
já letím po skutečných schodech skutečnou chodbou
do tatínkovy náruče
kdykoliv kliknu
náruč má život věčný
i když dnes na parapet nasněžilo holoubek nepřiletěl
a sýček neodletěl ze země
každý má přece právo návratu
a to jste doktore nemohli mnohem dřív nic udělat?
Položte se
dýchejte zkuste snít
ještě to hradí pojišťovna
ještě chvilku…
na dospávacím pokoji
prší hvězdy
mladším k tomu pouštím Kámen mudrců Tajemnou komnatu
Vězně z Azkabanu Fénixův řád
anebo – když tak libo – Relikvii smrti
Ale vy doktore vyoperujete 40 kilový nádor
a nadšení a radost se už přišít nedá
ucho vybrousíte třmínkem z titanu
ale vy nás dáte do pořádku pomocí kloubních náhrad
plotýnku dokážete zasunout jak šuplík sekretáře
jenže v sobě dál chodíme po kamení
kamení vrháme –
v zubech si nesu pilu na tvůj olivovník
to aby plody spadly na mou hlavu
přesně doprostřed
jako akcenty na černou notu než přijde generálpauza
zatímco Rothschildovou třídou
Filipínka
starého pána tlačí na vozíku
a oba rozhazují úsměvy:
hezký den!
Tel Aviv ve čtyři ráno obléká se
některé ženy se líčí
jsou v důchodu
kterému natahují
oranžové legíny a příliš těsná trička z umělých hradeb
a na rtech mají rozplácnutou jahodu
a trochu zrychlí
když míjí na přímořské promenádě pomník se jmény mladých zabitých Rusů
byli vyhozeni do povětří během diskotéky
a pak brouzdají – aby ze sebe setřásly
to že tam mohl být nebo i byl syn dcera –
po trhu Karmel
večer je všechno skoro zadarmo ananasové melouny se válí
na mokré zemi
je mezi těmi ženami i Sára
rozesílá po světě
stále stejnou výzvu: Právě jsem v Londýně v hotelu
a nemám na cestu zpátky pošlete něco…
právě jsem v Paříži…
je mezi nimi i houslistka
která to zabalila v petrohradské filharmonii
a pětkrát denně koncert Maxe Brucha
vypaluje na Rabinově náměstí
a Čtyři šekely arba šekel arba šekel!
volá prodavač a hází meloun mezi nás
doufá že se hlouček napřímí
a lidé přebírají
s hromádkou obav žijí na hromádce
sezdáni ale touhou po dveřích
takových jaké viděla jsem u Koptů
(v modlitebně Koptové klimbali u štíhlých holí
Pastevci)
takových dveří
před kterými se vysypala bedna nanuků
protože klacíky se dotkly masa
ach dveří popraskaných jako oltář Syřanů
kteří před vedrem ovívají boha vějířem
(obraz pod sklem oltáře tajemný a prastarý jako svět
je za ním mladík kterého nemůžeme identifikovat
ani podle fotky…)
přetěžkých dveří – viděla jsem jimi přicházet Indky v sárí
sárí si přidržovaly jemně ale s důrazem
jako když hraje hoboj
na točitých schodech ke Golgotě
a co dveře na suché zipy – otvíralo se jím předloktí stařen
a na něm modré číslo táborové
na ulici Eilat
kousíček od moře vedle banky Leumi
před níž si dívky malují na předloktí
jména oblíbených zpěváků a skupin
nemají ve svém kódu jako já dělat zásoby
jejich matky jako holčičky nedostaly vyrážku
bylo to z mýdla a až po válce se dozvěděly: Mýdlo se vyrábělo i z lidských kostí
mladé dívky vědí co bude zítra
No zas si koupím tu makovou zmrzlinu
a na skajpu se objeví
ten můj – finskej hokejista
s kým sdílí den?
no po rozcvičce a tréninku hraje na playstationu s kámošem
pak choděj pokecat k masérům
pak si lehnout
maj danou večerku a ten můj si před zápasem si pro štěstí
zavazuje levou brusli jako první
myslí na mně že se k sobě až skončí soutěž vrátíme…“
a já se musím vracet k hloučku na trhu Karmel
volat po dveřích
po domech které se nikdy nezamykají
všichni se trochu bojíme napřímit a pro někoho je strach bestsellerem
Znám jednu
dala se kamsi do světa
na vojenskou misi a čas zašila od khaki uniformy
a přišila jí knoflíky beznaděje: Já doma nikoho nemám
jenom kocoura
vysvětlila mi v nejdražší kavárně na Národní
tam kde se kdysi scházeli básníci
Já už potřebuju zažít něco šílenýho jedno co
a hlavně na dlouho
A potom odletěla
jinak než ptáci
nechápala
jak jsem tu mohli do roku 89 žít
jak jsme mohli vydržet v tom lágru
kde nebylo nic
zatímco ona se v Německu rozvedla
někdy pracovala a nikdo jí nic neporoučel
mohla platit thajským bahtem čtyřicet let před námi
absolvovat neuro trénink
variantu Osvěžuji mozek Zlepšuji funkce Vracím se do mládí
sloužit na školní plachetnici a zároveň na Titanicu
Copak se pionýr zmohl na námořní organizaci
a otevírat všechny dveře na Dni otevřených dveří
a smát se u nás Zapadlým nadšencům
kteří tak nějak nebyli vidět
byly jak příruční pokladničky vykradené ochrankou
něco si čmárala ta generace a pak to posílala do Loun
horkou báseň ti dají sebou přes ulici v každé době
jakmile z textu spadne lešení
a já mám náhodou cenu
od tatarstánského presidenta
spustil mi do kapsy kápézetku
s jedním fáčem a špendlíkem a sirkou
víte je něco jiného napsat je šero a šero je
cítíte ten rozdíl
to šero je se nadechuje jak mince s pamětní ražbou
daruje nám ji nadace Fénix v tísni
spolu s Domem vlny a hedvábí za modrého deště
odkud neuteče Úprka svědomí
protože se to musí všechno domalovat
tamhle a tuhle tady a teď
plantáž tváře vedle dědečkovy planžety
a krabičky s kamencem po holení
zeď
můj první dojem z Kuby: za okénkem auta
které nás veze s básníkem
zahlédnu ve tmě jedoucí bicykl
a na něm žlutou pláštěnku
bicykl jede s námi – nikam nezahýbá
jak kotouč v meoskopu od maminky z lázní
a na něm snímek Karneval v Havaně
a potom spatříš vstup do Domu malých rolníků s houpacím křeslem
a vedle doutník
jakoby čekal až i jeho svolá na poradu meziparlamentní
skupina hvězd
Ach navštívit Dům vlny a hedvábí za modrého deště
úřad co nezeje prázdnotou
protože potřebovali o 200 let mladší
a odejiti byli i vrátní – měli před maturou
víte u nás se cítili jak Ezau v Holyni
už rok před konkursem
sopečný řetězec sáhl jim jako dětem na palce
chcete sem zaregistrovat na teplý místečko
prapravnuky?
i ty nakonec sundaj jak známky ze starých dopisů
na Princův ostrov
proto se nežinýrujte a běžte pro přídavek k okénku
dneska maj závin
po dlouhé době houbyzle
závin dorazil přes Mauritánii a České Somálsko
tam jsou sklíčkový pláže u řeky Kamenice a básníci Dodo
darujte jim plazmu a zachráníte životy
když přiložíte ucho na mé srdce uslyšíte inspiraci
bubínky z Leningradské vytáhly na mne
a nepočítám ztráty
jen pláču v zákopech svých dní
a rukou šátrám po přilbě
Ašere strýčku v popelínové košili
Hermínka si nechala snést celý krám
sháněla pro doktůrka pyžamo
Tovární výroba? Dejte pokoj! Nechci!
ukažte mi támhleto s límečkem až nahoře…
to s proužkem…
Ida nechce sundat housle ze skříně
až na jaře
až rozkvete hudba
my máme strýčku stejnou krevní skupinu
sněhovou vločku seříznem laserem verše
verš žije bez záštity – jako hora
a já se obávám že nedojdu
lítám v básni nad Údolím divů i údolím Omo
nad vlastní jahodovou zahrádkou
nad slepým chlapcem který sbírá nádražní znělky a umí na harmoniku
nevěřím v zánik jeho impéria
právě je v Braníku
chlapec nesmrtelný
ale i na něj chytá se prach
s rozvozem květin do 2 h po Praze
ale i on skončí jak Pet láhev pod patou místních žoldáků
v zubech Romanci pro křídlovku
Ašere strýčku
až dopíšu sešli mi člověka
nefalšovaného bez nášivek
jenom ne splasklý pruhovaný dres zatímco kruhy v tělocvičně
budou se dál houpat
pošli mi bože člověka
prosím
schovaná v botě vyzutého básníka
jinak se proťaly naše světy
každý jsme balíček s jinou adresou
i když stejně zavázaný
jsme z jedné zásilky a deset let jsme na sebe čekali
abychom spolu nikdy nebydleli
aby to nakonec bylo jedno
jedno jak trakař ztraceného kolečka
a taková to byla velká láska
Ašere
ale motouz pořád drnčí
že máme planetární předplatné
ať si naladíme a je to čisté
– báseň haleká:
Podívej jednou nás chytli na veletrhu For fishing
jako lososy do mobilní sítě a ve dne
ale z někoho se zase stal absolutně tichý robotický mop
leze po oknech bez lásky
a celý život čučí na protější nulovou stavbu
s energetickými nároky
tragédie je v tom že se tam na druhou stranu přestěhoval člověk
a ten se ptá: Jsou vajíčka z vajec?
je omeleta její omertou?
co je omertou pro žloutenku?
meningokok ?
Jde o ztuhnutí páteře
o výkup palet malířských i těch pod zbožím
kupujte Bandidasky
jedině Bandidasky u Bandiho Goče
má všechna čísla a ve sklepě mašinu na které šil jeho táta
učil se obuvníkem u mého dědečka
štafeta běží a to je krásné
i když u made in Slovakia Czecho se v prachu válí
krátká rozedřená přetržená tkanička
my jsme garance nejlepší ceny
dobře to znívá jak slavná píseň když se zpívá
tak jako znělo jméno dívky Pětiletky
nepřežila tvé narození
tak jako znělo dlouho rodinou Bezpalec
Jedenodnáscobylzchikaga – a přejelo ho tam auto
Gejzíček který se se mnou ve snu předem loučil
na půdě podával mi balíky: Podrž to chvilku
já se stěhuju
i s aparaturou!
fantasticus muzikus
– v balících tísnily se sklenice kološvárského zelí
kterým se nikdo neují
a také ony dosud putují z Nového Zvolání na Náměstí volnosti
kde si i já jednou poručím malinový Fresh
ach nebyl špatně sestavený můj tým
Egon nejvyzpívanější pěvec
z Fuchsů
Alma Mahlerová za kterou jezdil praděda Michael
občas žádal říkejte mi Eduarde
mág Cimbál – jednoduchým cvikem
vyloupl duši z důlku těla
takže jsem se prvně viděla z výšky
a potom v předsíni narazila na přímluvce
v kovářské zástěře
bylo to osvětlené callcentrum samotného Ježíše
nebo pekla?
Cimbál radil: pokládej do nohou písmena IEOUA
jako zlaté cihly
a budeš chodit po Číně i Grónsku
zadarmo
ale začnou o tebe usilovat
uvidíš nad sebou
elektrickou hůlku – ty zlé
dnes si potěžkám zlatou cihlu na výstavě v muzeu…
ale stále mne ještě občas navštěvují bytosti
proti kterým napřahuji vidličku prstů
a cítím dým
Adéla Pepík Regina Olga babička Krausovi Vogelovi
ti všichni na tobě zkoušejí světla svých tváří
Ach nezhasněte nikdy
na našem mělkém nebi
na nebi soutěživých nádob
které se jednou
musí nechat poddat
jsem anténa která se poddala vysílání hádanek
a sudoku u nichž je psáno Těžké
vše jste mi připravili předem školu i dům
sortiment vnitřní samoty ležel na regálech mých dní jen sáhnout
jen přejít kolem dveří u kterých čekám na nátěr lásky
jaká barva asi ubere kila smutku
když nebe je tak modré
byla jsem s vámi v bezpečí
jak mýdlo co se vsunulo do prádla
jak Šeřík z plechové kazety
jak bužírka která opletla košík v sámošce
jak ovoce které se neukládalo do dřevité vlny kampaní a bylo zralé
jak lehký jezdec
lehčí než čajová růže co rostla u studny
jak kajak Ventura mořský říční i jezerní
a stabilní i na hraně divoké řeky Báseň
a z vylehčeného materiálu
– že nebyla jsem samovylévací
neměla jsem krycí zástěru a směrovou ploutev?
vždyť jsem kotvila a u vás na koberci!
vždycky jen s vaší vyladěnou posádkou…
jak oheň nadšení bez konference o zápalce
jako tažený závin na kostkované utěrce
který se vyhnul tažením
včetně zemětřesení
včetně mobilizace Mojžíše na čtyřicetileté pouštní šlápoty
včetně videoklipu Noe pod reflektorem
svých prvních letadel
včetně tropických lián církví mezi kterými se vždy objeví
i na severu masožravý kalíšek
včetně aromakoupelí krádeže
v rezavé křtitelnici
na jejímž dně se blyští další euro nebo dukát
pojďte
pohybujete se figurínám a událostem roku navzdory
vy ještě léčíte na dálku
mé shromáždění nevyškolené v posilovnách ani v solárku
ba ani v penzionu Relaxační balíček a Boží oko
jsem s vámi v prostoru
z kterého se mi nechce domů
co na tom že nesmíme vidět za roh
stačí vidět vedle sebe
za sebe
kde stále žijí
v docela obyčejný den ozářeni neónem…
Ach ty kometo že ti huba neupadne
za všechno může ten Gartner
nikdo přece neví co se děje v Bílém domě
nevypínej mi Goťáka
Císaře Čestmíra
co je to sociální vyloučení 1,6 milionů lidí
co je to pověsíme čepičku?
svoboda podřeže vás jednou jako kuřata?
na srdci budou ležet výdaje?
jako děti?
to bude jako tady u nás?
ono to teto dnes je
parkuj se mnou jen na záchytném parkovišti ŽM životního minima
věrnostní program pro děti i pro starce
charterový let s odpoutanou lhostejností
obytný modul pro vyvolené
fastfood s virtuálními hranolky
a navrch smečka – k sežrání…
a potom ještě k vydírání jednotlivých odložených kostiček na tácu
Vlk z Wall Street
jednička na trhu
Paskov ani ne za sto
stoleté mačkané čepice s rajskou za pětku
a s nápisem
hidžáb na egyptském víně Maršál Sísí
a kousek odtud lenochodi zavěšené ve firmách – v plné práci
a s jemnou pokožkou
a s vysokým výnosem očního záření
do blba
které je placené nejvíc
mašina pro opravdové pařany na zdi
a ještě sípe:
Lásku jsme si přísahali věrni
věrni v každé době
zůstaneme věrni sobě…
Helenko
já byla pro tebe přece jediná investiční příležitost
a další létající děti…
nezdražila jsi mi teplo ani světlo
z tvých loktů proudila elektřina do mých zásuvek
nejen na noční proud…
tys byla můj šestiboký obývák C dur
dosud v něm usínám
na koberci Kaškáj Bachtiár Turkmen Josefův Důl…
halte die kuše koni drátěná
Dubček i Smrkovský
pohorky našeho času u úpatí Kušníru
mají žraloka
achtung achtung wiederhole sbal si kufr ať jsi dole
Soudruzi tam na dně ale jednou na mě
vyletěla Osudová a Hrušková
při úklidu nádraží
nejvyšší level nejen pro básníka
chlouba
Toje Odsyna chlubil se se mnou při procházce alejemi děda
vždy v nóbl kabátě družstva Pýcha
a já se kryji dodnes skleněnou tyčí
něco jako 2000 slov na přírodní způsob
Edudant a Francimor
ředitel Mery z Kouzelného městečka
kluk co měl tak rád mák
a Evo Ukažcejchu
a Evo Toseměodtebetaklíbilo
vedou se
zatímco Helenko nemusíš míchat kaši
vezmem si brambory
a ten králík má pět stehen
chceš říci šest!
a josefodolská alej je plná nedělních klobouků
Bratři Kukeři
Krčař za zrcátkem
Á
lidé z Pětistraní a Jednohousnesení
od Smržovky Antonínova Pekla
Nechužtýpolitiky s cigaretou v zubech
a mezi nimi Anijedenžid
vždycky tu pobíhal neviditelný a tys ho tušila
Podejpívo a Vyleťkomín
maskovaný král Microsoft v první kalkulačce
Pročtopořádpíšete a siamské dovojče Niczatonení
Macek z Pytlí nad Botou – nesu ho na zádech nádraží
chceme za dvacet haléřů do Prahy
pan Jahoda a Mňam
Patička z Vázání – a na lyžích
Špatnejkůň ze Schultzovy stáje v sedle sázku – dědečka
Jednounebudememalí
děti klandru a železných šípů plotů
polská židovka – kamarádka babičky
naučila jí jédn dva tři čtyři pěn šés
můj češtinář první průvodce poezií Vlček
knihovnice která mi schovávala verneovky
vrchní od Růžku – panáky nese na paletě
zvoní
zatímco dovnitř jede na kole Bác
češtinou tam a zpátky
přírodní koupaliště Modrého oka
– žije v Brandejse
jako Břitva
Heranova koupací čepička na náměstí
Krasomluv poprvé
slova kolem něho drží bratrský řetěz a on recituje Z poháru mládí
zapomenutého básníka Zimy:
„Já starý garcon, bohém, milovník zářných vesen barevných
a slunce lesní nádhery, jak zlobívám se vždycky,
když po strništích zase se vracíte k nám, rušívá podzimní večery…“
Puntík v puntíkovaných šatech na lavičce
ještě jednou se nikdy nikam nevrátíme:
Můj syn byl malinkej
jé ten byl malinkej a těžko se dral na svět…
Pianista Obrácená spodka
na kterého čekají lidi v kole které se náhle zastavilo
takže se zkouší náhradní program
to jeden vyplivl na forbíně mezi diváky zubní protézu
tak silný měl hlas
ale vy jistě umíte Vínečko bílé a teď se nadechneme…
Nekupte ta jména
jejich tantiémy – vždyť i kapie na pultech letos nějak více žhnou
každá zabalená ve fólii
a každé jméno zní jak árie
svítí
a co si báseň nevyzkouší to jí nebude
nevadí že noc má na rtu piercing měsíce
my máme otevřeno stále
vedle je Music bar U váhy a Blázinec
tam pořádáme kofíbrejk pro chůvy vašich dětí
vy jste tak krásní když jste spokojení
pěšáci impéria
Aquí no se rinde nadie
tady se nikdo nevzdává
jste čokolavskofí – mánie módy
nejlepší kousky pro gurmána
věci vás naložily do medu
zas sekyrárna jenže chytřejší
s úspornou pračkou osudů
dopravou zdarma
včetně Baby Protect a s Pet programem který z vás odstraní
zvířecí srst
se zvířaty pro zvířata
a pod vším české popisky
pískala mi včera farářova dcera do ucha
Věruška Dolores Dosedělová
než sama spadla do předpírky firmy Balada
uprostřed čekání na velký prachy
divíte se – dali jsme jí plnou moc
prostí i košatí hubení tlustí
i ty Hermíne sousede z Žalmanova my si mysleli je to svátost
a moc ukrývali
jak knihu předků na dně skříní
herbář vlastenců z Jinanu…
Myslela si to i moje známá v Německu
z nejdražší kavárny na Národní
ta která měla mnohem dřív než my zdravé potraviny
a mohla chodit do kostela
tady její děti za to nevzali na školu
když se vrátila
viděla u pražských přátel tváře
jako žárovky
běžely naplno
ještě když byla elektřina za babku
Občanské fórum Občanské fórum!
křičel přítel
hned jak v předsíni hodil na zem aktovku
Já to věděla
lidi nemaj zkušenosti
vidíte jak to tady dopadlo vraždy a zlodějna
přežerte se no tak konečně přežerte zabijačkami
anebo tartatelkou s rostbífem
a na to pohár Horká láska
já ani nezapínám televizi
neobjektivní všechno
jak ty lidi volej a koho volej
střihání vlny na církevní restituce
masáž vidoucích na slepcích
každý obratel zvlášť
natrhejte si své květiny!
spravedlnost má roztroušenou sklerózu
restituce samy by potřebovaly kyslík
aby odtáhly
okupanti ležej mezi váma jak mršiny a vy je překračujete
venku by to nebylo možný
já jsem se Češkou od odchodu nikdy necítila
jak je krásná Neapol a všechno taliáno
mě se stejskalo po baroku
no tak jsem žila dva roky i v Itálii
sole mio
vy vypadáte taky jako Italka
váš předek že byl Karel Domalíp?
že viděl úzkou lebku K. H. Máchy
jeho klíční kost
a na místě kde básník položil ruce
několik perliček růžence?
že luštil po večerech hádanky Filípka Čiperky
nožičky dvě skočí do černého moře
potom jimi ruka bílou nivu oře?
že viděl vojenskou vzducholoď Parseval v kůlně?
slyšel Typografické smyčcové kvarteto?
Zpívání v dešti?
hudební školu pana Zápala?
hrál divadlo ve zříceninách Říma u Berouna?
psal mu habešský císař Melenik se synem Rasou?
že kolem něho šel
básník Nečesaný a Roda Roda
básník Makovej Osip
a Karel Prach se svým dílem Pozdrav
Marie Calma
Libuše Pamětnická
dramatik Fa Presto
a Xaver Dvořák básník hostivařský
ten ještě četl Lomihlavky lidu
listonoš na něj tasil úřední hodinky rozkopky
vaší babičce Olze bylo šest
louskala v Radějovicích básně: Lán čeká Zapadlo zrno Astry
Mozolná ruka Strýček podzim Píseň rádla
a její táta luštil
rodovku obložku vsuvku ráčka číselku dělenku
skládanku dlouženku měkčenku
přesmyčku záhadu háčkovku
horopisnou přesmyčku
Brusel
jeden tam od nás tam musel
jako poslanec
nudný město velký prachy
a jeho pradědeček také ve snu
stíhal Doktora rytíře Jana Putyru
zatčeného podvodníka
už v roce 1906 falšoval vysvědčení na jméno Jaroslav rytíř Olubinski
a dr. Jan kníže Polaczynski
a přitom vystupoval jako Adam kníže Korybuť Woroniewski
švindléř
měl u sebe tříletého chlapce
a v poznámkách se našlo: Musím ještě zkoušeti listiny
rodin Radzivilla a Sanguszka…
No nebyl to frajer jak dneska ti ze Zplzně
s falešným vysvědčením
když už nic měli adrenalín
jako chromý ruský harmonikář z Nazaretu
zpíval Sedím na bombě
a tři hodiny nato – když turisté přešli
běhal po trhu
zápalná šňůra
jako Amábile z Caracasu se zašpiněnou oranžovou peněženkou
kterou vám daroval v havanské jídelně domu Malých rolníků
řízek nad zlato?
k svačině vám vezou na dvoukoláku
mazaný metafory
berete deset tisíc
to není přece vůbec o penězích
zavčas prchněte
luštíte stále starou rodovku
ale tady je to tu všechno
českej škvár
nevěř holka nevěř že nám všechno vzali
že nás za živa snad všechny pochovali
kýč nelze přeposlat spolu s obrazem kašny
z které vyrůstá buxusová ruka
už sahá po místnosti pro hostinu
modeláž umělých úsměvů se slevou pro studenty
tady bylo vždycky
víc ledu než whisky
vypadli jste z taktu svět tančí bez dirigenta
no kdo zná Nepřemožené Deboru? Bloud?
Fibich se nehrál už tenkrát
Juž stalo se!
Do moře vůně!
Boží narození bleší převalení!
Koho by neoslnil ten náhlý obrat!
tohle jsou všechno árie
a za nimi
Tikalová Mráz Šrubař
Bednář Zahradníček
ach non piangere vy to snad ještě studujete?
vy stále ještě vidíte nad narcisem že nasněží
a nad sněhem že přijde obleva
a vytuhnete když jede ulicí
záchranka jestli v ní není dědeček
dnes nejsou rodiny dohromady první patro starý
druhý mladý třetí jejich děti
na komíně navlečený snubní prsten s písmenem B
bezpečí
dnes jsou od konců ústavy
já četla v Benátkách knihu do vlaku
význačný hudebník dělal stavebního dělníka
podtrhl nohu dítěti tajemníka
ten nezahrál si ani na sklenice
natož s Poupětem
byla to jeho smrt
narušili jste hranice
závora tlampač protest soud amnestie
poupata moje zvadlý
studenti leťte do Kanady nechte se hýčkat dobrá volba
tam vás nedostihne toulavá kamera stesku
ale ani The Rite of Spring od Stravinského
budete světit zimu no a co
tam vás odblokují
budete v síti a fungovat
zvedat se na každé zavolání jak virtuální sluchátko
pod nohama koberec Šíraz nebo dražší Kešan
který to všechno o sto let přežije je ručně vázaný
jediný vydrží tu zátěž
a vy to zvednete
i když vám zavolá rozptylová loučka
bude se jednat ale jen o předběžný zápis do katastru
dobře vás – a rádi
vyhnali rodiče
z domu
sami zažili transport Zapomenutých ještě v něm jedou
na firemní večírek
boží průvod s košíčky
to je jejich trafika bez tabáku
papír Vážka uvolnil pozice kdo na jeho místo?
lehký levný kvalitní certifikovaný komín
bar Chudoba se stolem Krachenem
obsazeno
obilí po dešti – nesehnutí schováte se
mezi klasy?
papoušek na rameni exekutora jede na motocyklu
kolem děti kapitána Zera
a přece na něco čekají nehlučně v příliš tichém davu
v kapse pozvánka na workshop jak překonat odlišnost
periodikum
Schovej se za Studentskou pečeť – kdo je víc hořký
tabulko tváře
za srdíčkový den – srdce ztraceno
chceš mámě koupit lístek do opery
na Kouzelnou flétnu
aby měla radost
a ona – u pokladny dvakrát připomíná:
To ale zaplatíš ty
já nemám drobný!
je to jediný člověk ve městě
který mne viděl prvně chodit
opatruje rodinné stříbro
a nyní věta holé doby
zvýrazňovač co jede husí kůží a na zbylou naftu
najednou lístek na Věchýtek do postranní mušle v hledišti
ale vždyť naše srdce měla „soft skills“ dovednosti
byly jsme vždycky naměkko
máš to po babičce
Emušáku pomůcko do škol pomůcko na city
sedím u tkalcovského stavu klávesnice
s touhou vyřezat lžíci ze dřeva
ajťáku
je to dril větší než v Číně
rostliny tlačí na rašelinu ta na uhlí
uhlí na rošty
kamarádi na táborové ohně – umělé a v bytech…
Zavři okna od smradu
ještě nikdo nenastydl!
Ajťáku mimísku tančíš tango s delfískem
v zubech květ
na sobě propocenou košili
v kapse můj Kapesní déšť
z kterého jsi recitoval na výstavě
tančíš s delfískem a je to jedno že vás dělí 40 let
máte se rádi
tenhle večer není jen rytmizovaný pohyb kolem vertikální
osy tělesné
udělej kačera
Já když mám náladu tleskám do dlaní
masově založená nálada otevřela mi profil on–line
a obrázkový Pinterest
věším na něj fota
tvou ruku dědečku na které vysvětlím
jak funguje žilnatina listu lípy akátu
černého rybízu na zahradě
ach co si počne písmák neznalý
poštovní trubka sólo z Mahlerovy symfonie
když koresponďák
svěsil uši
on jde v průvodu za dopisy
za hudbou smuteční za věnci
Jsem dobrovolník skládám po nocích
nanovlákna povzdechů i poselství
iPad věčnosti s teorií oslavitity
je ze mně diskalkul který nespočítá nulu
když obarvené háro senzace sleze z lebky zájmu
během nahého úklidu
Božka vytři to!
máme hosty
za chvíli přijde domů pouliční sport
skok přes stříkačky
spatřujte i v něm nejvyššího kněze vyznání našeho
vás povolavše zmrskavše píchněte si
kříž není vyprázdněn
a dobré věci jdou pomalu
trubte před sebou jak děvky jako slouhové
kupujte statky král z nich dříví nadělá
k čemu pak palácová roucha z látky Parlament
k čemu lví hnáty vaše cíle
dým zápalů v němž prachy hoří
na zádech chudáků
já vyšedše z Čech přicházím k vám
Dny zmatené a zmatenější a bez úmluvy bez kantora
vy plavíte se námi sborové
nežli se zprotivíte samy sobě jak ovcím bečení
jak posezení U slepé kočičky
bídné zaměstnání jež přepásalo bedra času
poslyš Gedeon měl 70 synů – vzešli z jeho beder
ale vy máte zaměstnání vyřvávat Dejte medaili tomu
kdo přišel bez spodního prádla!
mávej bankám!
posilněte se láhev spreje po boku
naberte dlaní hojivých mastí a skořice
staré- li sešlo
novému žijeme
není třeba vracet se z pavilonu šelem
život je meloun se zrníčky činů
narážíš na dužinu
touroperátor
strach
nad vámi už ustanovil pastýře EU
ani hnout!
Noc rozkřídlila se nad hlavami
hvězda za pyžamem
Segway po nehodě a ještě v záběhu..
naplňte nebe touhou
ale
sochy jsou rozšlapány v ulicích uznání
ucho jehly je větší velblouda
ale paměť neobřežeš jak chlapečka
dívám se na něj v Hebronu vrtí se na plínce
rodina zpívá
a vedle leží Abraham a Sára a odděleně Izmael
tam bude další kontrola musíš zout boty
i když jsi tady doma
sama v poušti břemeno
lučiště co nemíří do příště
občas tě paměť vyvádí z kina
a zapomene sundat z uší sluchátka
a venku nikdo nečeká…
Tatínek stan našich životů upevnil kolíky
jedině on mi po zkoušce ušil jarňák: Myslela sis
že budeš Paganini?
a zatáhl mne k šeříkům na Náměstí Smíru
takových jako já tam bylo…
radovali se z přestoupení k šeříkům přiváněli
ale dnes není
kdo by tě odvedl
před zákrokem
po zákroku
Tak ještě jednou
stoupni sochám na hrdlo tepe v nich Mistr
vysochal pro mne Čtenářku
kterou jsem míjela
v Havlíčkových sadech
cestou do prosklené knihovny
byla to bohyně – nečetla v angličtině
a já – posílám vám i po ní tento list
je mi úzko jak minisukni č. 36 na baculce
ale mezi vámi jsou přece i sprejeři – neříkám čtenáři –
kteří tajně štrikují ponožky
v národních barvách na garden párty na kterou padne
množství dobytků a ještě větší množství rožňů
ubousků zármutku
a jeden objednaný imitátor spolu s kouzelníkem
i když ta párty bude Na veselí
jeden se rozplakal: Já něhu zavezl na převýchovu
je to má vina má veliká…
měl jsem jí strážit já a ne komorník Ester Hatacha
já a ne soused Čelikovský
anebo Vasilina Cibulkina ze suteru u sklepa
jenom já a ne kamery a psi a bezpečnostní dveře
toho už zatýkali když se rodil
zmáčkli ho na Ústředí blízkého hovoru
vzali mu poselství
rozhovoru tváří v tvář
je spálenej
přísahal skrze konta svá skrz enžíbanku
rajfajsenku
dal příliš na odpis daní
na prolomení cenového ledu lásky
na neprůchozí vypínač z Lačna
na nový office s chytřejší aplikací
na obrazovku obra Oba
aniž byl po krachu očištěn
zeměplaz…
jeden z nich…
truchlí u něho Kapucíni Kšiltovkáři Řetězáci Undergraund
Dumkové z Dumů
stoupenci Sta korců závisti
Létaví
Hřímající ptactvo
které rozkázalo ohni a zapaluje se jen mezi sebou
natáčí umírání všeliké a to pak rozesílá
módní katalog
(a jak popálený prosil: ach nenechte mne ujíti z Firmy na Kněžské třídě
i když je tady konec pokladům
zvyknu si i na bižuterii
já nechci jíti sám bez snítky břečťanu
do chrámu onačejších bohů
opustit zákon
chlebové předložení a teplou deku do auta
vím co mne sehltilo 27. 1. 2014
los na mne padl jako na kozla
omočil skývu
nikdy jsem neměl křídla i když bydlím Cherubínova 35
ještě tenkrát
před školou
pravda mohl jsem se rozbásnit
mohl jsem pozdvihovat oči k obloze i k zemi
přecedit v sobě velblouda Zisk
jenž kráčí národy
odvolat strážné všech májů
sám sebe líbat v mrákotách zplodit jiného syna
nekácet alej pro dříví aby se hřáli v cizině
co mohlo být lipového medu
zde
rozpomínám se na truhly
prázdné
a my jim chtěli nastřelovat zlaté zuby
rozpomínám se na pacholata zaháněná k obrazovkám
kdo je uzdraví
obstoupili je manažeři plačíce
– obrazovky už přece jejich otce
znuzily a pak znudily
rozpomínám se na umělé dýchání poskytované mobilům
kdo ho přeruší a proč
jde přede mnou rozdělení hesel
nikoli slovo kráčej
nosič oběť odplata měšce s benefitem a stravenkou
jde přede mnou rohaté panství
řeřavý úhel pohledu
nemá vláhu
rašící rozkazy náš vynález
otevřete už uši
ať je život víc než šoupání podrážkami
cesta výtahem do kterého se bojím
bydliště věcí hornaté
ať je to třeba 1 chléb
hrst která chrání rýži
a my jsme celozrnní ne semletí
do hypoték za dovolenou na Tahiti
aby se v dálce
zabil čas
tam kde maloval Gauguin krásné ženy
utáhlo nás to všechno na vařené nudli
á la dente
koušeme jeden druhého: Však já tě naučím!
umělému řemeslu kováři kováři
a já byl přísedící u soudu
ty zapisovatel
stokrát jsme kokrhali
sami pokojná oběť v autosalonech
kdo nám to ušil na míru
plesali jsme nad každým novým modelem
ale nebylo to větší plesání než nad hříbkem
nad amuletem oka
které jsi ty letos našla na Via Radosti
pod zaprášeným schodem
po kterém šli Poláci
zpívali svatý svatý…
šelma jedna šelma druhá výsosti
kupec a kupec v přestrojení
modla za modlou
Jordán který nesmí vtéci do Mže
jen do křížovek
a budou po nás dědit do pátého kolena
kdo nám nasadí nová kola nové šíny
chci jet na potok na lesy na Sázavu
na zrnko říčního písku na Hlásce
na noc U splavu
den v barvách secese
na jednu vindru
na jaro
někoho opatrovat
toho kdo utekl ze stáda se zvonkem na krku
vařit z mála
tak přísahám
já vyprázdněný kotlík
Smutná písnička
Chodníček zarostlý
já písek v sobě zahrabaný
který nemá kde sedat
kam se vpít
já stánek v Braníku Miluškou na mříž zavřený
neptej se kdo Milušku poslal
byl králem
dojídal první
chtěla bych vidět rentgenový snímek jeho žaludku
Poblíž Tel Avivu
nastupovali lidé z nemocnice
každý si na kolena v autobuse položil do klína
stejně velkou obálku
bylo v tom něco dojemného
jedni se snímkem vystoupili
druzí na stejné stanici nastoupili
ani jeden neupustil
své srdce kosti játra…
A ty mne následuj do tramvaje č. 3
pojedem do ciziny
tam za Pobřežní cestu
buchty se složily na jeden proštípnutý lístek
jenom tam
nad hlavou se budou pohupovat potrhaná lana
ožije námořník po bohu herečky
nad porcí boku
přiběhne na stůl prcínek
a z nádraží šedesátiletá těhotná pokladní: Už to bude!
Mě bolí tůhle a támhle mě táhne ke koleni
Ukaž máš bolavej prst!
A já viděl malý děti
monitor spánku byl před nima na plech
rum není alkohol v jižní Americe
a ty garáže všechno se muselo vyklepávat
rezavá změť jak tvoje vlasy
dvouplášťový opojení
na motorce na štorc vozili kluci rakve
no malá lampička do ložnice
není pro to
aby se s ní filmovalo
nemá přednost ani tady
tady vůbec už ne
Mě vám bolí někdy hlava z bot
když se probudím a mám na sobě boty
Teto já jsem se myla
Ale vždyť máš Jano na nose brýle!
Teto kup mi ty kaštany v čokoládě
Kup si je!
Nejsem blázen za tři koruny?
A já mám být ten blázen?
tys hrála Já mám devět kanárů jedním prstem
kde to bylo teto
proč jsi horší než my děti
proč ne děda
ten to říká
a kam jdeš
do meky na šneky?
tam můžou lidi šacovat letadla i prezidenta
děda šel k Husákovi na nudle s mákem
jen jednou a chunalo mu
tobě se to ale nevyrovná udělej štrdůly a branibory s kaší
neříkej o sobě dobře vařím málo mastím
Véno pusťte toho Ašanta do zahrady
na zápas s Járou nebo s Jirkou
nebo s Habešanem
dá pokoj
dobře usne
Byly mi tři poprvé tragédie u nás zvonila
s babiččiným pláštěm přes ruku:
poznáváte ho?
z toho se nedá vyspat ani vypsat
a za třicet let
táta jel do Jablonce na další pohřeb
byla jsi jeho druhá máma
a všichni jsme tam vstali v lavicích
i proto
propisovačky kradu po měsíční práci
po domácnostech
různě i tady v Braníku
zatímco zpěvačka zpívá Tam u nás na horách
dej se mezi nás
a scházejí se další zbylí potřební
v kostkovaných košilích i modrácích
oděni úspornými žárovkami
lnem
se zubem v účesu
sedí a putují…a cestu vyrovnávají
město za zády
čeho je potřebí více
jakého rozhřešení?
roucha?
sloupových síní?
betlémů obráceně vyřezaných?
zpovědi?
Konečná!
Mohl jsem ještě podkopat vlastní vilu 1 plus 1
vypustit bazén u Potěšující pustiny
svíti se do psaní
svítek na pánvi
popovídat si s Janou Vodkou a Oponou
o kukuřicích i opeře
nabrat toho ekovína
jo to jsem někdy byl jó to jsem někdy byl
a nyní vztahuji na svou zkázu ruku
kolik má medle pater
v jednom se svíjí před monitorem vztek
můj oráč
– a tamhle přísluha…
byla to pecka
podetla mi kola
jsem pro ni nyní prvotinou chápejte
přístřeším
osídlo zšikované nerez nábytkem
žádnej smalt
losovali o mně kdysi také andělé
a tak jsem možná proto dostal smyk
před sebou upraženou para budoucnost)“
hm zase hliněná nádoba do počtu…
– a nemá hřebík k zavěšení
(jako Mozart)
co chcete za zdí slyšet?
který film vidět?
Pokoj úst?
Dohasínající oharky?
Letování myšlenky – hraj pod pájkou svědomí ?
Pokrop mně štěstí?
Svazování vlády?
Přilož srdce?
Rivčiny šaty v komoře?
Drapač chmur?
Editovanou cikádu?
Čtyřicet pauz pro jeden banán?
Rákosníčkovo hřiště u Lidla?
Pokácenou alej?
Jednou dvakrát nechci čekat?
Vstávejte jsou tu zase Němci?
Péráka?
Časosběr sudetský u kormidla?
Krmelec vždy můj tým?
Kritik z Bahna v Jáchymově lázních?
My jsme se všichni snažili?
Blahynku blahých časů?
Bieblův skok o tyči smutku…?
Vyrážku protektorátu na kůži vlastní matky?
Nezval a indiánci?
Dřevěného koně roku?
Parťáka u Zbizub?
Malýho Přerosta s velkou mičudou?
Plexisklo na besedě?
Jak psalo pero Žák?
Okentěs vašich očí?
Převozy zesnulých nápadů?
V pekle se musíte ze začátku přidržovat?
Sestup Mojžíše?
Čtení z vrásek?
Zpěv Orfeův bez hlasivek?
Olivové šusťáky došly?
Mesiáš se vrací do úřadu?
Aj zlý to čas?
Radu starších v hospodě Českých drah?
Mohendžodáro Kláro?
Píšeš pro mezanin nebo pro třetí patro?
Šíp nebo terč?
Amíky u Valentýna?
Lepší ksicht mějte nejen v Česku?
Poznej dno hliníkové prázdnoty?
Jak pučí Puccini?
Lidské liány dvanáct let na vietnamském plotě?
Luminex mord neosvítí?
Požár hraček?
Plavce Žábru z Edenu?
Svět prodlužování vlasů
– jsou odemčené vejdi?
Spalovnu uhynulých snů?
anebo druhý díl Braňme se podpisem?
Sběrače tenisových míčků Vášu?
Polib naposledy Honzo maminku!
Duben – měsíc bez bezpečí?
Proč zmírá sen a vánek šepotá?
Story jedné stóry?
Prázdnou postel po babičce?
Boty na mechovce mechem jdou a jdou?
Kozačky Kordovanky voní krabici?
Brusle a kopačky zároveň – jede to!
Zas každým rohem transformátor Měď?
Televizor na vozíčku?
Nevěsta nemá škvarky?
Za kočárovejma si vyjedeme!
První kaliopky ze Strašnic od trati?
Listy důvěrné ze školního rozhlasu?
naučný kousek Co jsou to motky z PA kábliků
na domácí výrobu
umělého koberce?
Malého střadatele?
Ábíčko nesvázaných pohřbů?
Balonové a Dukla pláště?
Jak režírovat sex?
Pod stromek vždy jen českou knihu!
smutný kus Nářek zpozdile vnímám?
Die Liebe zu den drei Orangen?
film o přesmyčce Nač hadry?
Lidské kusy?
Průvodce pro mladé památníkem Kec?
Atlantidu výběrových řízení – rozdrtila svět?
Pompeje do každé rodiny
Hostinská v Srbsku podřezaná vlastní sklenicí?
Maminko co byly šíré rodné lány?
Dejviskap?
mám pustit ještě Dojnou krávu?
Instruktorku drůbežnictví?
Vyřazená zvířata?
Fakáně v Rukapáni?
Tetu z Aše a ze Švýcar?
Parádu lívanec?
Posral se papež do stříbrnejch kalhot?
Svět nemá práci?
Plačící geronty z planety Hospic?
Syna Ještěgeroje?
Modlitbičky z Miletína?
Vymazané J z občanky?
Praská to?
Rubínovou generaci?
Malou pevnost pro velké?
Prestige na podrážce výletu?
Všechna naše neuskutečněná povstání?
Mozart a vápno?
Přijmou se nejlepší hudebníci z pekařských rodin?
Kdo chce být básníkem
ať se přihlásí!
Básníka s rodokmenem?
Babičku pokutu?
Pradědu Krasohleda?
Gumový černoušek loupe ve vaně banán?
Medvědovy druhé oči z Igry?
Když ještě jezdili v tramvaji průvodčí?
Ambulantní porod kamery?
Jiného hrdinu?
Z kterého pera?
Bechtěrevova?
Nedosáhne na stůl?
A stejně hraje na smeč se sítí fantazie…
tak tedy Maňáska a jeho stín?
Utíkáček darovaný cikáňatům?
Trolejbus do stanice Housle?
Závodní kolekce z čokolády?
Babičku?
Akademii zlosti?
Dudetobudeto?
Na drb je Drbizol?
Mám okno ale spolehlivé a za solidní cenu?
Tlačíš jím auto na určené parkoviště?
Do dětství?
Dál nejede!
Je tam most Puchří!
Pod ním harfa ztrhaná!
Světa kraj…diakonie s použitým ošacením
v slzavém regionu
tam leží automatická výrobní linka závisti
oblečených
oblečeným
závisti přesoleným nasoleným nedosoleným
závisti Andante Prestissimu
jedináčka šestnácti Bachovým dětem
a jich jedináčkovi
screeningu nádorům nádorů vyšetřením
moře souším souší oceánu
rvaček Ladovi Ladů rvačkám
které samy o sobě nezachytí
ani jedinou židli z Hrusic
závisti vadí nevadím nevadí vadímům
mezonetům suterénu suterénů těm pod střechou
suchých mokrým mokrých suchým
dokonalá stínící technika
a chce být upřímná k pěchotě Všechnopárty
volejte Novu?
Ecce homo…
hle mrtví na náhradní díly
ztratili image
my ho z nich vymlátíme!
do poslední dlaždičky Rako!
Probíhá kódování skelních čel předních činů
vaše city naše city
váš křik naše tacet
a támhle Kámen a báseň
a támhle Hrstka – ti s kterými se dalo ještě mluvit
ti v košilích a s klobouky
ti kteří něco ještě chtěli
a támhle renesanční ruka
co čumíš?
Pal!
ještě se ale svlékni
poslechneme si tě
dech píská v plicních konzervách
máš se snad špatně?
každý den krabice zlomků z Ucelení
víc nelze je tam opona
propustná
osmá vlna
a před ní
soda
předposlední herák
dětské komnaty dvanáctkrát k nahlédnutí…
svěrací kazajky
sypou se z nich anglické slovníky
a támhle trčí norozenecký tvarovaný váleček Neonato
45 x10 cm
vždy připraven…
závislý už dnes na sociálních sítích
tenhle pacholík se bude registrovat
dřív než si vyčistí zuby
no ještě dřív než mu dáš cumel
víc kláves než kamarádů
víc tátů než chalup
no to bude něco ně co ně co ně co ku zdaru
Kdy přijde na svět nový aparátčík
s ním
lovci jeho vlasů…
můžete ještě volat policejní bažanty
gorily i s mlhou
ortopedickou obuv – až bude třeba
půjde
i bez chodidel
slíbila…
můžete volat obry Digitu a Longa v korzetu
nebo věštce
třeba i kuchařskou pohotovost
rádio Jerevan
ještě je možno žasnout..
zapět píseň
třeba i zemřít u Pa pa pa pa
geno dozpívají příbuzní…
ještě je možno složit starého ducha do přepravky
ožít
sám před svou tváří
nezůstat ve štychu ani před dirigentem Štychem
zahrát si aspoň předehru ze Sallieriho
Ukradeného kbelíčku
nebo Haydnovu symfonii S úderem kotlů
nebo Hodiny
rabi
není to Chesed – princip milosti?
Bejt din zasedá nazítří
aby nalezl alespoň něco v náš prospěch
pár je nás opásáno žalem
pár nás ještě tančí v dolině a to tak že velmi
všemi kostmi
kvůli bonusu
firmy Epitaf
kvůli stolpersteinům které tam nahoře
dláždí celé berlínské ulice
kvůli dnům na které přese všechno nezapomeneme
ukrývané velké děti
ale tady už běží dokument většiny živých
Smrtící únava
ale tady to už přece nikdo nikdy už nazahází…
ani tenhle biograf
Přibij ten papundek
bedna s kotouči půjde ještě dneska s transportem Zapomenutých
a po cestě se uvidí…
Moje čelo je varná deska
Zve k snídani
Jaké to štěstí – v pět ráno skočit na báseň!
na Vratuvrážela?
Pianino k mání na Hlavním nádraží!
Tam se seskupíme?
I na třicet let Zavřený anděl?
I Nelze čekat?
(účinkují Pohanková Axmanová Rieger Chmarová
a koně
báseň Nejkrásnější je žena po porodu
polnice prastarého kódu
most z Loun
zázračné pohaslé dítě
přelomená sirka
Klub na Národní s malou dřevěnou šatnou ve formě flašinetu
Profesor Vlček – češtinář
Kusotod a bezdomovec
Průvodce netradiční Prahou Jan Badalec
Čehýhotové rytíři z Průměru
mediálně známí i neznámí
Zdeněk Frýbort s vystřihovánkou Boloně
nikým nespatřený Ravel
i Jakub Jan Ryba
jeden mezzosoprán ale zato kousek
kursitka která vyšije báseň na polštář
můžete mít otoman jako sbírku!
Poláček – krotitel žen i lip
jazzová sekce s nabroušeným ostřím
Uhlířův syn: nevadí že jsem z Kostelce
a nemám tři domy?
horník Havlíček
všechno co padlo do šachty mlčení
pilíře lásky kterých se držíme zatímco výtah drnčí
pikolík z města M. maličký přítel
skladatel Flegl a Žemla
kubánské létající žemle kolem tvé hlavy
co nikdy nepřistály
Ču Čuť s manželkou Martinéz a kuřaty
lidé
Dáša Žaludová s klíčkem
holky z pavilonu 5 co nesmí cítit pivní pěnu
Aksamit se svazkem živých propisovaček
Kapinus píšící plačící snící
Ivana Blahutová a její 1000 a 1 noc
Kritik plemeník hraje na cello
Mojmír z kterého tryská fontána
Cigánek Tadyjeminejlíp
Řekniřehoř
Sublijé Nublijé Plyé
Baletky u tyče
má Paříž v říjnu 1981
v manžestrových teniskách co odpadly první
nenapsaný román
a Ještěněkdo
Jarda Čejka – v kapse verš:
Přijedu za tebou metrem
– céčko se teprv staví
Ivo Odehnal – verš neodehnal
Jan Dawidko s diplomem
ze soutěže
Moja babcia moj dziadek pisze wiersze
a s vítěznou českou básní Vánoce na horách
sousedé NekupHuptycha
Taková malá petrolejka na sbírku stačí
Ohnesranda – učitel němčiny a hráč operet pro starší
a ten kluk který jezdil do Rubínu až z Ústí
v aktovce decimetr kopíráků
místo krajíce
malíř Jan Henke s kámošem Bittnerem
začali psát ráno před polednem vyprodáno
Vláďa Korčák i Ivo Vasiljev
vietnamolog se svým žákem
na březích Soulu i Kanálky
Vojtíšek Kolařík kejklíř a basista
Prší Prší
Hos a Taša
Gejza urungut s taveňákem
táta vyslanec s váčkem plným pesos
blouznivci z kraje Vysočina s bandaskou kysela
Maxi Minimaxi se spáleným papiňákemi
Zatáčka Atentát
sbor žen a všechny z ulice
Užbystohoměljednounechat
Děti
smetí
na lopatce
manželské i smíšené
z českého šejkru
kucí – dvojčata v krátkých kalhotách s kšandami
radostné poskoky 1. 9.
cestou do zvláštní školy
srdce šoupnuté do chladničky
umění v chodském převleku selky
Jindřich Jindřich – smích v tomhle kuse nikdy nebyl umělý
kritik co nejdřív chválil a pak hanil
prstem po době
Dominik Převrátil
skupina Dalšíkabát
Piroška která první varovala dopisem z Košic mé rodiče
ať toho nechám
nebo si zlámu mozek
Láskakvetevkaždémvěku
Lesnov u Českého dubu Dehtáry č. 5
pošta Všelibice – kulisa 1975
houslová hudba tady dojíždí na mazut
k prvním básním a magneťáku Sony
papírová reklama na sekačku v kole štěstí co se dotočilo
Láskomájástůňu
Rusálky bydlí kvůli nájmu v jediné verzatilce
Kdyžtoplatíš Tosidsám vždy od Berouna
jeden rošt Lomcovák
Vilém Závada já za ním vidím stále haldy hořeti
lesní rohy douti
Ještě jednou jaro a za ním čtenáři – čekalo jich v roce 1961
20 000!
Terina s kočovným vozem Romance
plakali jsme nad ním
u bezů
odkud jsi už nevyšla
půlka Netvořic s Hrubínem v čele
Minuta ticha ruce v kapsách
Rozevřená Kapsa a v ní také já
Plenta Stálenaškrobená
havran co projde zdmi
klapka – dort Tondy
volte Kachlíka!
chlupatej kaktus
kočičky z vyslanectví Kuba
major s nimi
Čumrda a Šoustal z Kohinooru
maminka je musela vyvolávat přes chodbu
Naďa a pěvecký soubor Pracovních záloh v modrácích
Slza nad tisícovkou
b moll na živé nahrávce
Harry Mac Mourek
Alexandrovci - vlnění Klasohlasů
ještě než přišly žně
krejčí s kostýmy posledního přebírání cen
Ataknáhle
Sešívaný cherubín Chuakíno
Pučmi Mášaspoňbůra – hlavní česká role
Věčný kupec co stále převrací v ruce Vteřinové romány
Zvedejtepanstvo
Alene Alené se Začátkem Symfoniety a Leošem
jeho Kamila – stále živa…
Irenka Pročtopíšete z osady Nemátocenu
omítka restaurace Beseda
Braník z konečné
Franta Vypnirádio
zase ti Chudanovi kompars z Pece
štrúdly až z Pezinku
co krásně seriálově v ústech básníka lístkovaly
Recept Nedošel
Obraťlist
Sešdobrej
Slávek Hanuš kreslíř závodní chaty v Peci pod Sněžkou
Hitlerova patka dítěte míru
Foukaná na Francouzské třídě
děti pod židlí a sukní
nebešťané
Vašek Kalhaus Nadechnise Trubhorám
Pagouš Mobile s Perpetuem – byl mu už na metru cé v patách
Beethoven od dvanácti tvůj bůh
Ivuška vyšívající
Ivuška vyšívající
Ivuška usnula…
Jsem stoprocentní Maďar – zapůjčené tričko z Národního
Rádobyhubazavřel z maskérny
Andantino de Cadenza
pamětník řidiče tramvaje Obyčejný Mešo
Demis Russos i s kusem řecké skály
s kuřaty na stříbrném podnose
skupina Baccara
v básníkově kapse
Hanička Zagorová čistí okno od zpěvu
Jablečňo Oblačňo
vrchní Frančesko z Kopánek
Faňula 1 a 2
psík Rádži
Host od domu
Letní lidé od Hlásky i Kácova a Samopše
brýle slepené leukoplastí
kostkované bačkory
orchestr Stříbrná přezka hraje První napínání lina
Ostende
Honzatěžkátaška z Lehkýšrajtofle u Postupic
a rodáci
Dušan Spáčil a Hvězdné války
legie zkázy v nich
a přece je to krása
kmenové buňky generace
myslíte pátou kolonu?
až tak?
děda a Hašek spící na pedálech piana
nezaměstnaná Adéla – vydělává si pitím nealko nápojů
černá páska z rukávu co se už nenosí
hieroglyfy dalších tajemství
pyramida Zasvěcení
Libuška z Dolní Dobrouče – lze i přespat
ale už v Kájově
v místnosti pro psavé
Hess a jeho les
nad lomem u Lomnice
s orchestrem baby boxů
Padající anděl na obálce mé knihy
Mihálikova svita:
kdo chce krásnou ženu mať
musí zarecitovať
Příběh s telefonem Příběh s vlakem
zničená láhev zmizíku
láska nejezdi tým vlakom
ja ťa lúbim ani nevieš ako…
Užsomtomala a Bereteněcopodjazyk
ne já tu jen na lavičce piju len
sedlo flešky Kingston
jezdecké kalhoty téhle básně
budík – budí tě ve čtyři k básni
jako k děcku…
Báseň vás za to vynese až tam
kam jen ptáci mohou
tuhé stoupací vosky
a všechno zadarmo
jak inzerát: Hledám hodné lidi
kteří by mě dobili
jsem invalidní důchodce
všem hodným lidem děkuji…
dám rádio do dobrých rukou…
jak inzerát: ubytuji
za udržování pěšin
a drobné služby…
Ale vy studenti makejte ze začátku v lesích
nebo v autodílně šéf si odjede na lyže a vás potká příležitost
týden šéfovat za tisíc doláčů
to byste tady museli sedět v parlamentu
to si tady nevymyslíte
a vy co jste tu ještě zbyli
věřte
vaše vystoupení odehraje se v tlačenici za mikrofonem v křoví
a to jste měli na sólistické piano
na on - line Lístek do památníku
památníky jsou ale pobořené ztrátou paměti
ztratí se jako plomba význačného básníka
kterou vám v modrém ubrousku
spolu s dojedeným talířem
odnášejí v čínské restauraci
a on vám řekne:
V muzeu po mně bude ještě plno jiných věcí…
zatímco v aleji busty se válejí
přezrálé švestky dějin
na to už nedosáhnete
to nedáte
jen si sedněte do kina Vesna místo svého táty
otočte se – co a kdo je za vámi!
Ale táta má u vás každý první únor schované výročí
jak výzvu za osleplým zrcadlem co není papírová
výročí jak prázdný jídlonosič u dveří který musíte naplnit
společné procházky parkem skládáte vedle sebe jako knedlíky
– ještě teplé
plačte
konstruktivní hygiena duše
nebo si báseň sedá do rámu…
Ale co když vás nepoznají podle ovoce ale podle rezavých česáčků
vaše žárovky stowatovky vanita vanitatum
kapou na čelech jak nachýlené chryzantémy
letos končí
a zase ve váze odpovědi těsně pod žebříkem
že příštím dáte zahynouti…
Jak v tom můžeme žít
v tom obráceném lágru
to jsem si říkala
když jsem vycházela z nejdražší kavárny na Národní
kam chodili dřív básníci
kde se přeli a vzápětí objímali
skupiny zakládali ale i rozpouštěli
Kam běžíš?
Kam?
Pronásleduje mne nápad!
kuželka
padám – 23 404 slov
má náladu tleskni ho
mol nasazený na báseň
špitá v něm rým:
Z tebe bych vyrost – jeden a kousavého podání
mám našlápnuto
narazit cestou na mluvku – neštěstí
větší než nemít v bazénu nepromokavý notýsek na krku
Naposledy jsem vylezla z vody k zápisu
který se rozpíjí
přehazuji ho přes stránku sešitku
pletený svetr
šatna tak krásně mlčí pletivem kójí a věšáky
zatímco všichni plavou vedle sebe a přitom stejnou rychlostí
báseň si dala nohu přes nohu
trn přes trn
nahá
skořápku ručníku u nohou
ještě s ní srůstá pouliční štěp nákupního lístku
který zvedáš:
(mezi droždím a moukou
Adam a Eva…)
báseň má kolem očí strusku
syčí odpichem
to jen ty nemůžeš se rozloučit
něco tě v noci překulilo
do polohy před narozením
a sevřelo do náruče
Pálíš svíčku
knot tě objal
Jak je vám v objetí
v tomhletom století
je 2. 1. 2014
slyšeli jste časové znamení
tatínku
a nedaleko zněly zvony
a děti pospíchaly ze školy
a látkové aktovky jejich otců ty s příběhem
plavně přistávaly – už beze slova –
v předsíních
kde vadla ve váze časovaná růže
rosa pimpinellifolia
nežli se celá rodina pohroužila do počítačových obrazovek
jak loutky do černého divadla
nikdo nic neřekl
co bylo ve škole
co v práci
jak ti to dopadlo
a kolik jich zas dneska zařvalo na Ukrajině na náměstí Svobody
a která že to redakce se rozhodla raději neuveřejnit
poslední fotky mladíků ze Sýrie
a kdy začne výprodej zlevněných konců
kdy skončí konce a jestli mezi nimi budou značkový
jen občas proplul několika dveřmi vzdech
to když reklama ve ztišené televizi přetínala seriál
to když se prázdný zmačkaný kelímek netrefil do koše
a kdosi zvonil s pizzou u dveří
abychom na všechno měli víc času…
5. 1. – 2. 2. 2014
|
