na další stranu
Dagmar Burianová
NEPRAVIDLA
Slečna má být nebezpečná,
mladík plný sil,
láska by měla být věčná,
sní každý, co si nadrobil.
Žena je jak sedmikráska,
které sluší každá vráska,
muž má nosit v kapse nůž
a správné ženě v pravou chvíli
s láskou slíbat ze rtů růž.
Dáma je vznešená růže,
která trošku klamat může.
A pán? Ten má být elegán.
Pravý pán je tulipán.
Však co je psáno, není dáno,
nač dodržovat pravidla?
Žijme si pro každé ráno.
Rozbourejme stavidla!
Jen...
pro sedmikrásku bude rána,
když nána klofne tulipána.
KULATÝ ŽIVOT
Země je kulatá
i život je koule,
rozdává baňatá objetí
i opuchlé boule.
Stojí na hraně zákona,
na ostří nože balancuje,
sám sebe ničí,
na vlastním hrobě si tancuje.
Pěstuje si smích a slzy,
do krásy kvete,
zraje,
moudří
a už brzy
doroste zas do dítěte.
Veškeré vědění
prý vejde se na řádek.
Pomůže modlení?
Není konec,
není začátek.
Země je kulatá
i život je koule,
rozdává baňatá objetí
i opuchlé boule.
|