na další stranu
Dagmar Burianová
JAKÉ JSOU
Některé zprávy překvapí
jiné zase pobaví
občas do latě tě postaví
nebo slzy odplaví.
Tato bolí.
Tamta nabíjí touhou,
tyto dvě tě s někým spojí,
ta maličká je větou pouhou.
Občas některá zavoní
anebo třeba ublíží.
Ta veselá štěstím zazvoní
a zbaví tě potíží.
Zpráva je kapesní
i nadrozměrná.
Je živá jen pár sekund
nebo časosběrná.
Může být stále na cestách
nebo má pelech v domku za plotem,
je psaná sprejem po stěnách,
žije si vlastním životem.
Některá se narodila
na ulici, v boji, ve stáji…
Spousty jich však tiše v koutku
na své zrození čekají.
Každou noc se poskládají
u tiskařské mašiny,
pozdraví se a ráno jsou jich
zase plné noviny.
NOVINÁŘI
Všichni novináři jsou krásní.
Také zábavní a světaznalí.
Dokonalí na pohled.
O nich se to snadno básní.
Ví, co jiní nepoznali,
mají sílu zachraňovat svět.
Má představa je taková,
že když se snesou spolu na zem
Clark Kent a Lois Laneová
jsou pro mě jejich předobrazem.
CO JSOU NOVINY
Hromady písmen poskládaných do úhledných obdélníků.
V nich se dá vyčíst
Co, kdo, kde, s kým
Zprávy, výzvy, slova díků.
První stravy většinou jsou
věnovány aktuálně
informacím o tom, co se
v nejbližších dnech stalo/stane.
Nesmí to být otrava
vždyť první strana prodává!
Následují běžné věci.
Politika, stávky, zkrachované podniky,
úplatky i nové dávky,
prapodivné praktiky.
Nové školy, staré školky,
opuštěné fabriky,
kde jsou plné popelnice,
kdo nemá rád knoflíky….
Kdo kdy kde byl nejkrásnější,
kdo se kdy kde znemožnil,
kdo má novou ženu-muže,
kdy prezident marodil…
Dočteme se, jak žije svět.
Že poušť je pro Afriku smrt i pýcha,
že oceánů je jen pět
a deštný prales ještě dýchá.
Kulturní přílohu čtou převážně ženy
a také muži s brýlemi.
Pak si spolu povídají.
Kulturní zážitek je nejkrásnější sdílený.
Povídka, básnička, recenze, vtip,
sudoku, křížovka, hned je nám líp.
Poslední strany jsou ohmatané mužnými palci.
Někdy umaštěné trošku.
To když po práci si na kavalci brblou páni sami v rožku,
že trenér neví, co je třeba,
a pak jim v samém rozčilení sklouzne salám z chleba.
Co jsou teda noviny?
Hromady písmen poskládaných do úhledných obdélníků
proložené obrázky a fotkami - reklamami politiků.
Hromady písmen, co zboří každou zeď,
Hromady písmen, co zmenšují svět.
K ČEMU JSOU VLASTNĚ NOVINY?
K výrobě čepic pro malíře.
K leštění oken.
K přepravě - na hrnky a na talíře.
K natáčení loken.
A i k sušení bot často přijdou vhod.
To novinář nerad slyší,
jak je jeho práce ceněná.
Proto nechť je do pohorek
cpána tiskovina přečtená.
SNÍDANĚ
Zašustí papír,
zavoní tiskařská barva,
objeví se obrázky a spousta textu.
Přešla tě chuť na sýr?
Dřív snídal jsi za dva!
Co táhne tě od hemenexu?
To ten obřad povinný - přečíst ranní noviny.
|
