na další stranu
Petr Musílek
JSOU ROKY
Jsou roky v kterých plyne čas
jak líná řeka zpomalená suchem
škorpením nezní žádný silný hlas
hladina vázne pod nehybným vzduchem
Pak příjde zlom A teď je možná tady
Mění se tempo rytmus intenzita
Vzrušení vrabci křičí do zahrady
tajemství do té doby skrytá
Co chtějí sdělit? Zatím těžko říci
Těch náznaků jsou nekonečné fůry
Jedno je jisté pod poklicí
zraje chuť jiné receptůry
KORÁLKY ČASU
Barevná sklíčka v podlouhlé rouře
V odrazech klamný třpyt
Stěny jak z kouře
I drobným otřesem tvary se změní
Jak proutku mávnutím co bylo není
Ten nový čerstvý tvar je stejně vratký
Snad jenom vzpomínka navrací zpátky
co bylo nebylo
I teď v své dlani
nemáme nic víc než lesk
stvořený přesýpáním
JE ČAS
Bloudím po internetu
a jako bych bloudil v hlavách lidí
To ani Šípková Růženka
nezarostla tak hustým trním
Kterou z informací potřebuji?
K čemu jsou diskuse plné nevraživosti?
Díra pod čarou ponoru
je stále větší
Už nepomáhá vylévat vodu
Je čas urychleně
stavět archu
Noe ozvi se
MOTÝLCI
Motýlci našich ideí
s polámanými křídly
už vlastně ani netuší
kam míří a kde bydlí
Minulost stírá jejich pel
zítřek se o slovo hlásí
a nikde žádný spasitel
co by je vedl a spasil
A tak se zvolna převrací
v krajinách vybledlých lesků
tam někam
někam dopředu
k novému velkému třesku
|