na další stranu
Josef Kučera Kobra
MŮJ NENÁPADNÝ DISENT
Pasáci veršů
prostituti veršů
dostávají cenu
Klementa Gottwalda
na Hradě
pražských králů
a básníci ve Viole čekají
kdo jim zaplatí
paňáka Myslivce
té české whisky
šedesátých let
doba normalizace je daleko
a tak může hrát
Mládkovo trio dneska
a Hulan zítra
hrají jazz
teplý hlídač vchodu
nás "umělce"
opět pouští zadarmo
šatnářka nám nedává
lístky
protože jsme tu doma
přicházíme po představení
poezie nám připadá směšná
a mísíme se u barového pultu
s posluchači veršů
s vědomím
že my je přepijeme
a s neuvěřitelnou drzostí
se po zavření Violy
necháváme odvést taxíky
do sto metrů vzdálené Bystrice
kde kurvy
se nám zpovídají
na klopě saka
i když vědí že jsme
drzí veselí
ale na kšeft nemáme
hlouček "světových" režisérů
scénáristů spisovatelů
kteří nikdy nic pořádného
nenatočí a nenapíšou
končí u buřtů
v celonočně otevřeném bufetu
u Slovanského domu
jednu lahvovou desítku
ke spálenému špekáčku
kterému říkáme "rakoviňák"
závěr a všichni
se rozcházejí do kolejí a podnájmů
….svítá
ale přicházejí mraky
je s námi budoucí pražský rabín - taky
a netuší že rodina Vondrovic
se mi nastěhuje do bytu
a Švorcová v kuchyni
vaří boršč
podle receptury
soudruha Džugašviliho
Landovský čeká na honorář
v taxíku
u pošty v Moravské ulici
na Praze 2
a já mu předávám obálku
odjíždím tramvají
a ohlížím se kdo mě sleduje
a myslím si
že naše naivní konspirace
může srazit na kolena
ty kteří se nikdy nemodlí
- zasraný komunisty!!!
|
