na další stranu
Michal Černík
VEČEŘE
Jídelní stůl je krásný až k nevíře
když ho obsadily plné talíře
Jídlem ale nenakrmíš slova
a zamlčená pravda neokorá
Zatínáš zuby zatínáš pěsti
i ty chceš být miláčkem štěstí
Dneska večer se ještě ohlédni
Každý den je tvůj poslední
PÍSEŇ O DUŠI
Duše má duše má
jsi pravda nebo lež
Duše má do jakého světa
mne odvaneš
Duše má duše má
s obavou se ptám
Byl můj osud ten pravý
nebo to byl klam
Duše má duše má
dokaž za mne život položit
Duše má duše má
i s jinou duší tu mohu žít
Duše má duše má
co když jsi pouhý dech
Tam nahoře pozdravuj
tady mne ještě nech
VESELÁ PÍSNIČKA
Co zbývá z mého života
to si dožiju poctivě
Ani korunu ani dvě
nebudu dlužit nikomu
a dobré slovo jako poslíčka
lidem pošlu přímo do domu
Co zbývá z mého života
to si taky řádně vychutnám
Ochutnat dám každému
hlavně když nebudu sám
Co zbývá z mého života
to si taky vypiju do dna
Kmotřička se zpozdí o sto let
a bude na mne hodná
POSLEDNÍ PÍSNIČKA
Živote ke mně si těsně lehni
budeš mne celou noc zahřívat
i když se po ránu nerozední
i když tě smrtelně uštkne had
Marně chceš svoji smrt odložit
a potom ještě a ještě ve mně žít
Kmotřička brnká ti celé dni
na struny ze žil a tepen a šlach
brnká ti písničku poslední
až ti už nezbyde ani ten strach
OPTIMISTICKÁ PÍSNIČKA
Až budu zase živý
nikdo se tomu nepodiví
Budu se procházet oblohou
kolébán vánkem houpy hou
Jako svatý sestoupím na zemi
a blaze bude mi
Odložím svoji svatozář
ponesu si jen svoji tvář
Budu se procházet ulicemi
prodírat se mezi lidmi všemi
A nikdo se tomu nepodiví
že jsem tu zase vesele živý
I smrt bude překvapeně zírat
že se na ni neumírá
UČTE SE Z MÝCH CHYB
Kdybyste se učili jen z mých chyb
bylo by vám mnohem líp
To byste ze své radosti ušili
květiny na louce a bílou košili
a žili byste mezi anděli
co se s vámi o štěstí rozdělí
Lidičky milí aby vám bylo jasné
i moje hříchy jsou jenom krásné
To byste se probouzeli každé ráno
a láska by měla pro vás zotvíráno
Kdybyste se učili jen z mých chyb
to by na světě bylo všem líp
ZAMILOVANOST
Až se do mne zamiluje štěstí
hned se obejmeme bez řečí
Jen ho nesmím přivést do neštěstí
to žádnému štěstí nesvědčí
Až se do mne zamiluje lež
omluví se že nemohla dřív
Řekne jenom: „Hochu teď se těš
budeš bohat zdráv a dlouho živ!“
Až se do mne zamiluje život
hned mu vyčtu že až k stáru
Ach to pak u nás bude živo
duší ba i tělem budu patřit jaru
Až se do mne zamiluje mládí
ó my se budeme mít strašně rádi
Prošlé roky se už neodváží
nabídnout mi neurvalé stáří
|
